Přírodní náhrady

Někteří v domnění, že ozdravují jídelníček, místo klasického cukru používají buď přírodní alternativy (javorové, agávové, datlové apod. sirupy, med) anebo sladidla. Je potřeba si uvědomit, že pokud místo cukru použiji nekalorické náhradní (umělé) sladidlo, tak stále do potraviny (nápoje) přidávám jednoduchý sacharid a zvyšuji prožitek, ale i fixaci na sladkou chuť.

Sladidla

Sladkou chuť lze kromě cukru potravinám dodat použitím sladidel. Sladidla jsou podle legislativy látky udělující potravině sladkou chuť a nahrazující přírodní sladidla a med. Zjednodušeně se sladidla dělí do dvou skupin – synteticky vyrobená sladidla a cukerné alkoholy.

Pokud stolní sladidlo obsahuje polyalkoholy musí být na obalu napsáno: „Nadměrná konzumace může vyvolat projímavé účinky“. Najdeme-li na obalu tvrzení: „Obsahuje zdroj fenylalaninu“, znamená to, že sladidlo obsahuje buď samotný aspartam nebo směs aspartam-acesulfam.

Sladidla obecně oproti běžnému cukru a jeho přírodních náhrad mají vyšší sladivost, obsahují méně energie a nezvyšují riziko zubního kazu.

Se sladidly se nejčastěji můžeme potkat v nápojích, kompotech, džemech, přesnídávkách, žvýkačkách, mléčných výrobcích. Jako zesilovače chuti se objevují ve slaných pochoutkách, lupíncích a brambůrkách nebo hotových jídlech.  Mnoho studií o umělých sladidlech potvrdilo jejich nezávadnost. Některé výzkumy ale hovoří o tom, že zbytečně zatěžují organismus a mohou ovlivňovat psychiku.

Nejčastější „sladivé“ látky, které nemají označení E, jsou: cukr (řepný, třtinový), med, javorový, agávový, datlový sirup, melasa, glukozo-fruktózový nebo jen glukózový či fruktózový sirup, melasa, dextróza, maltóza. Ostatní sladidla pak nesou označení E začínající číslicí 9. Zde najdeme jak přírodní – třeba Xylitol E 967 nebo Steviol-glykosidy (výtažek ze stévie) E 960. Pokud se chcete podívat i na jiná E – tak zde