Jste fanoušky quinoy, nebo jste o této superpotravině slyšeli teprve nedávno? Ať tak, či onak, mohl by vás zajímat  test quinoy, který nechali udělat redaktoři dTestu.

Na trhu existuje mnoho různých druhů quinoy, lišících se nejen chutí, ale také barvou. Bílá quinoa a červená quinoa jsou dvěma hlavními variantami, které najdete. Naším cílem bylo zjistit, které quinoy stojí za to zakoupit, ať už preferujete bílou, nebo červenou variantu.

Zajímavá volba pro vegetariány

Velký důraz se v testu kladlo na hlavní výživové aspekty, kterými jsou obsah bílkovin a vlákniny. Quinoa patří mezi nejlepší rostlinné zdroje proteinu. Nejenže jich obsahuje poměrně velké množství, ale navíc v nich ukrývá téměř všechny esenciální aminokyseliny. Ty jsou ve stravě potřebné pro vlastní tvorbu bílkovin. Velmi zajímavý je i podíl vlákniny, kterým quinoa překonává řadu druhů ovoce a zeleniny. Kromě samotného obsahu obou živin se aké kontrolovalo, zda zjištěné hodnoty odpovídají deklaracím v tabulkách nutričních hodnot.

Zelené „maso“

Na prvním místě v seznamu výživových přínosů quinoy stojí bílkoviny. Zajímavé jsou nejen svým poměrně vysokým množstvím, ale také složením. V proteinech semen merlíku totiž najdeme všechny esenciální aminokyseliny. Termín označuje látky, které lidský organismus potřebuje k vlastní produkci bílkovin, ovšem nedokáže si je sám vytvořit. Člověk je odkázán na vnější příjem devíti aminokyselin a quinoa je všechny obsahuje v dostatečném množství (až na jednu výjimku). To není na poměry rostlinných bílkovin vůbec špatné, protože například obilné proteiny nedokážou dostatečně pokrýt potřebné množství čtyř esenciálních aminokyselin. Ve vhodné kombinaci s jiným rostlinným zdrojem bílkovin, například luštěninami, tak quinoa dodá všechny potřebné aminokyseliny i vegetariánskému či veganskému jídelníčku.

Průměrný obsah bílkovin se dle druhu "barvy" příliš nelišil. Bílá varianta ukrývala okolo 13 g/100 g, v červené laboratoř průměrně nacházela 13,1 g/100 g. Detailní pohled na výsledky však ukázal, že u bílých semínek podíl proteinu výrazně kolísá. Připomeňme, že by dospělý člověk vážící 70 kg měl denně sníst 58 g bílkovin. Podle výsledků by tuto potřebu dokázalo pokrýt 380 g až 500 g quinoy.

Nevýživná, přesto užitečná

Druhým nejčastěji skloňovaným benefitem quinoy je vláknina. Ta sice tělu žádnou energii nedává, nicméně v jídelníčku nesmí chybět. Vláknina v potravinách má dvě hlavní složky: první, rozpustná ve vodě, pomáhá například regulovat obsah cukru v krvi. Druhá, nerozpustná, zase přispívá ke správné činnosti střev. Výživová doporučení stanovují denní příjem vlákniny na 30 g, realita za tím však dost pokulhává. Podle odhadů jí průměrný český jídelníček denně přináší okolo 12 g. Obsah vlákniny v jednotlivých vzorcích totiž kolísal ještě víc, než tomu bylo v případě bílkovin. Nejnižší číslo laboratorní přístroje ukázaly 5,4 g/100 g, maximální hodnoty12,6 g/100 g.

Bezpečnost je na prvním místě

Test nezůstal jen u hodnocení nutričních hodnot, zaměřil se i na nežádoucí látky. Nejrelevantnějšími jsou v tomto případě mykotoxiny a pesticidy.Podle záznamů systému varování před závadnými potravinami RASFF  to sice nejsou příliš časté, v posledních třech letech jich evropské úřady hlásily pouze 13. Naštěstí i v tomto testu se zjistilo, že většina tstované quinoy byla bez jakýchkoliv problémů. Pro příznivce quinoy máme v tomto ohledu dobrou zprávu. Drtivá většina vzorků prošla laboratorním měřením bez nálezů. Neplatí to pouze pro červenou quinou značky Wolfberry, ve které se nalezlo menší množství aflatoxinů. Zjištěná koncentrace 1,1 mg/kg však představovala pouze čtvrtinu povoleného limitu, proto si odnesla stále ještě dobrou známku.

Laboratoř prověřila přítomnost téměř 700 různých pesticidních látek s jednoznačným závěrem. Testovaná quinoa bez ohledu na zemi původu pesticidy neobsahovala. 

převzato s úpravou z časopisu dTest  3/2024