Pro někoho představuje ranní šálek kávy nepostradatelný rituál, pro jiného jen rychlý zdroj kofeinu proti únavě. Moderní věda ale na tento celosvětově oblíbený nápoj mění pohled. Káva už dávno není hříšným zlozvykem. Jde o komplex biologicky aktivních látek, které zásadním způsobem ovlivňují naši dlouhověkost, mozek i trávicí systém. Káva obsahuje kolem 2000 antioxidantů, snižuje riziko Parkinsonovy choroby až o 37 % a pro 64 % lidí je klíčovou emocionální podporou.

Štít pro srdce a cesta k dlouhověkosti

Dlouhou dobu byla káva nespravedlivě obviňována z negativního vlivu na kardiovaskulární systém. Dnes je to jinak. Data ze studie Tulane University v New Orleans ukazují, že lidé, kteří si ráno dopřávají kávu, vykazují o 16 % nižší riziko celkové mortality. Ještě působivější je statistika u kardiovaskulárních chorob, kde se riziko úmrtí ve srovnání s těmi, kteří kávu nepijí, snižuje dokonce o 31 % a zároveň klesá i riziko poruch srdečního rytmu.

Tím však preventivní účinky nekončí. Pravidelné pití kávy pozitivně ovlivňuje metabolismus glukózy, což vede ke snížení rizika rozvoje cukrovky 2. typu až o 29 %. „V kávě je asi 2000 antioxidantů. Ty mění kyslíkové radikály, které ve větším množství mohou přispívat ke vzniku kardiovaskulárních onemocnění či zánětů, na neškodný kyslík,“ říká internista a gastroenterolog Pavel Kohout. Tyto látky tak chrání buňky před oxidačním stresem, čímž snižují riziko vzniku rakoviny jater, tlustého střeva i prsu.

Bystrá mysl, stabilní nálada a ochrana mozku

Kofein je nejrozšířenějším kognitivním stimulantem na světě. „V mozku se váže na receptory adenosinu – chemické látky, která v nás postupně během dne vyvolává pocit únavy. Tím, že kofein tyto receptory zablokuje, vypne signál únavy a uvolní cestu pro zvýšenou aktivitu dopaminu a noradrenalinu,“ popisuje neurovědec Matthew Walker. Účinky kofeinu však sahají i dál: prokazatelně zkracuje reakční dobu, zlepšuje koncentraci a podporuje krátkodobou pracovní paměť. Zvýšená aktivita neurotransmiterů, jako jsou dopamin a serotonin, může navíc přispívat ke zlepšení nálady a podle některých studií také ke snížení rizika rozvoje depresí. Studie publikovaná v časopise The American Journal of Clinical Nutritio odhalila ochranný účinek kávy vůči některým neurodegenerativním onemocněním. Pravidelná konzumace přibližně dvou až čtyř šálků denně je spojována s přibližně o 18 % nižším rizikem vzniku demence, riziko Alzheimerovy choroby může být nižší o 34 % a riziko Parkinsonovy choroby až o 37 %. Tyto přínosy byly nejvýrazněji pozorovány u černé kávy.

Káva jako balzám pro lidskou psychiku a sociální pohodu

Káva nepůsobí na mozek pouze biologicky, ale má i významný sociální rozměr, který se promítá do duševní pohody. Už od 17. století, kdy první kavárny fungovaly jako obdoba dnešních sociálních sítí pro tehdejší myslitele, je káva symbolem lidského spojení. Dnes se tento sociální rozměr přesouvá i do moderních kanceláří, kde firemní kávové zóny slouží jako podpora psychické pohody. „Káva je motor, který pohání moderní společnost. Dokáže lidi sbližovat, zlepšovat jim náladu a dodávat energii pro jejich pracovní i sportovní výkony,“ říká René Sion, generální ředitel společnosti Dallmayr ČR.

Průzkumy ukazují, že pro 64 % lidí je společné pití kávy klíčovým zdrojem emocionální podpory v hektickém dni a 77 % v něm vidí základ zdravé komunity. „Každý šálek je malým rituálem, který nás zastaví v uspěchaném světě, spojí nás s rodinou nebo kolegy a připraví nás na výzvy, které před námi stojí,“ dodává Sion. Tyto společné chvíle u kávy tak posilují pocit sounáležitosti a aktivně bojují proti sociální izolaci, která zhoršuje kognitivní funkce.

Káva podporuje mikrobiom

Trávicí trakt je dalším místem, kde káva rozvíjí své pozitivní účinky. Výrazně promlouvá do složení našeho mikrobiomu a její konzumace stimuluje růst a aktivitu „dobrých“ bakterií. Tyto bakterie nejen usnadňují samotné trávení, ale aktivně pomáhají eliminovat škodlivé žaludeční infekce. Studie z University College Cork, která se pokusila rozklíčovat procesy probíhající na pozadí, uvádí, že káva prokazatelně ovlivňuje střevní mikrobiom, zvyšuje množství prospěšných polyfenolů i metabolitů a poskytuje silné protizánětlivé účinky. Díky propojení střev s centrální nervovou soustavou se mohou pozitivní změny ve střevním mikrobiomu promítat i do lepšího fungování mozku. V neposlední řadě tělu káva dodává látky s významnými imunomodulačními účinky, které pomáhají udržovat imunitní systém v rovnováze.

Zdroj:

René Sion, generální ředitel společnosti Dallmayr ČR, a studie:

• University College Cork publikována v časopise Nature Communications
• Tulane University New Orleans publ. v časopise European Heart Journal
• Tianjin Medical University publ. v časopise The American Journal of Clinical Nutritio.