Nanuk tvořený velkou porcí vanilkového mraženého krému se silnou čokoládovou krustou na nás dnes působí všedně. Nicméně ještě před zhruba třiceti lety tak vypadal pouze jeden jediný – Magnum. Dnes je éra jedinečnosti dávno pryč. Přispěly k tomu především obchodní řetězce, které již řadu let nabízejí obdobné zmrzliny za výrazně nižší cenu. Pravé Magnum vyniká nad všemi zmrzlinami ve výběru nejvyšší cenou. Mimo slevové akce se prodává za 57,90 Kč, zatímco jemu podobné řetězcové nanuky koupíte za 16,90 Kč. Za zmínku stojí i akční cena, protože dle letošních dat časopisu Retail News se 55 % všech útrat za zmrzlinu děje právě ve slevových akcích. Při nich Magnum seženete za asi 30 Kč.

Test ukázal, že dobrý nanuk nemusí být ten nejdražší. Čelo tabulky totiž obsadily zmrzliny prodávané pod privátními značkami obchodních řetězců. Nejvíce bodů si připsal Kaufland/K-Classic Maxx Mandel, který zároveň můžeme označit jako výhodný nákup. Na druhé příčce se umístil Lidl/Gelatelli Almond. Zmínku si zaslouží také Penny/Rios Big Almond,  jenž dosáhl nejlepšího výsledku při ochutnávce. Poslední místo obsadil Pinko Rigoletto vanilka & mandle. Důvodem byla nižší kvalita polevy a slabší výsledek senzorického hodnocení.

Dobrý nanuk pozná každý

Hlavním smyslem existence nanuků je, aby nás osvěžily a potěšily. Začneme proto s výsledky senzorického hodnocení. K chuti, vzhledu a příjemnosti zmrzlin se vyjadřovalo 11 zkušených hodnotitelů. V prvním kroku jim byl předložen celý nanuk pro zhodnocení vzhledu, posouzení intenzity barvy čokolády a optického množství mandlí v ní. Pro zajištění anonymity vzorků, byla zakryta dřívka, aby jejich potisk či typický tvar neprozradily, o kterou značku se jedná. Následně dostal každý z hodnotitelů čtvrtinu nanuku na talíř pro detailní zhodnocení polevy a samotného mraženého krému. Body se udílely za příjemnost chuti, intenzitu čokoládové a vanilkové příchuti a také za pocit v ústech vyvolaný konzistencí zmrzliny. Na závěr každý udělil známku za celkový dojem a popsal případné nedostatky.

Ještě před ochutnávkou se komise seznámila s žádoucími i nežádoucími vlastnostmi nanuků. Mezi očekávané znaky můžeme zařadit nedeformovaný tvar se souvislou neporušenou vrstvou polevy v jednotné čokoládově hnědé barvě. Pro nanuky typu Magnum je také typická silnější čokoládová krusta, která by měla na skusu křupnout. Mražený krém uvnitř by měl vynikat jemnou vanilkovou chutí a v ústech vytvářet plný dojem, jaký očekáváme od vanilkové zmrzliny.

Mezi možné nedostatky pak můžeme řadit mechanické poškození, šedavou barvu polevy, nevyváženou chuť nebo jakékoliv nepříjemné cizí příchuti či pachy.

Chybou jsou samozřejmě i jakékoliv náznaky nesprávného skladování nanuků svědčící o přechodném rozmrazení. Může jít například o ledové krystalky, změny v konzistenci mraženého krému nebo mechanické poškození. Takové vady nejdou na vrub výrobce, ale bývají způsobeny až dalšími aktéry. Můžeme však dodat, že se komise u žádného z testovaných nanuků s problémy tohoto druhu nesetkala.

Co bychom měli vědět o nanucích?

Spotřebitelé nanuky vnímají jako svébytnou kategorii zmrzlin, nicméně „zmrzlinová“ vyhláška č. 397/2016 Sb. pro ně žádnou speciální škatulku nemá. Nanukem se běžně označuje mražený krém na dřívku, často obalený čokoládovou polevou. Odborně řečeno jde o balenou tvarovanou zmrzlinu v jednotlivých porcích určenou k přímé konzumaci z ruky, k čemuž pomáhá dřívko v ní umístěné. První zmrzliny na dřívku se objevily ve Spojených státech v roce 1921. Jméno inuitského boha medvědů se se zmrzlinou spojilo v Praze v roce 1938. Tehdy začala mražený krém na dřívku s obchodním názvem Nanuk vyrábět firma Vašata a spol.

Klíčovým údajem na obale nanuku je druh zmrzliny (slovy vyhlášky mraženého krému), která tvoří jeho základ. Kategorie zmrzliny je na obalu vždy uvedena jako součást tzv. zákonného názvu, obvykle na zadní straně obalu. Zmrzliny se dělí na několik druhů. Do první skupiny můžeme zařadit ty obsahující tuk. Ty se rozlišují takto:

• Smetanový mražený krém musí obsahovat alespoň 8 % mléčného tuku, a nesmí obsahovat tuky nemléčného původu.
• Mléčný mražený krém si vystačí s 2,5 % mléčného tuku, ale zároveň musí mít alespoň 6 % tukuprosté mléčné sušiny. I zde platí zákaz po-užití rostlinného tuku.
• Mražený krém s rostlinným tukem nemusí obsahovat žádné mléčné složky. Hlavním požadavkem je alespoň 5 % rostlinného tuku.

Vedle krémových existují i takové zmrzliny, které neobsahují žádný tuk. Mezi nimi vyhláška rozlišuje tyto druhy:

• Vodové zmrzliny neobsahují mléko ani tuk. Jsou postavené na vodě, cukru, aromatu a barvivech.
• Ovocné zmrzliny oproti vodovým musí obsahovat nejméně 15 % ovocné složky (nebo 10 % u citrusových plodů).
• Sorbety představují nejkvalitnější zástupce ovocných zmrzlin. Musí obsahovat nejméně 25 % ovocné složky (15 % u citrusových plodů). Neobsahují mléko ani tuk a jejich složení bývá jednoduché: ovoce, cukr, voda.

Důležitou součástí nanuků je poleva. Ovšem ne každá „čokoládová“ poleva je čokoláda. Jakmile se na obalu objeví slovo čokoláda, musí krusta splňovat požadavky vyhlášky č. 76/2003 Sb. na složení příslušné čokolády – mléčné, hořké či bílé. Jde zejména o obsah kakaové sušiny či mléčného tuku. Pro výrobu čokolády používané na zmrzliny vyhláška výjimečně povoluje přidání kokosového tuku. Ten je důležitý pro dosažení optimálních technologických vlastností polevy.

Pokud výrobce na obalu použije pouze pojmy poleva, případně kakaová poleva, jde o vyhláškou neregulovanou ingredienci. Obvykle je složena z cukru, rostlinného tuku a kakaa, často bez kakaového másla. Pro takové výrobky neplatí žádné požadavky, pokud jde o minimální obsah kakaových složek.