Mandle se získávají z pecek plodů mandloně. Jsou to opadavé keře až středně vysoké stromy s růžovobílými květy, které pocházejí z Asie. Vyrůstají až do výšky několika metrů a rozkvétají před olistěním. Sklizeň z jednoho mandlovníku může činit až 50 kg mandlí. Plody jsou suché peckovice s plstnatým oplodím. Samotná mandle se skrývá uvnitř skořápky zploštělého tvaru. Povrh pecky je nahnědlý.

Pěstují se dva druhy mandlí a to hořké nebo sladké mandle. Hořký druh se doporučuje konzumovat tepelně upravené. Tyto mandle jsou však běžně neprodejné. Používají se například na výrobu mandlového oleje.

Naopak mandle sladké se už od pradávna používají v kuchyních po celém světe, dají se koupit ve většině obchodů. Jejich využití je široké. Především do moučníků, dezertů, na zdobení cukroví, přípravu omáček či k masu. V jaké formě a jak případně (ne)ošetřené mandle se prodávají naleznete zde.

Jádra mandloně obsahují celou řadu vitamínů, zejména vitamín E, vitamíny skupiny B, kyselinu listovou a železo. Jsou také zdrojem stopových prvků, vlákniny, bílkovin, vápníku, hořčíku, draslíku, zinku a selenu.
Oleje a látky obsažené v mandli dokáží výrazně snížit hladinu cholesterolu v krvi. Dále napomáhají zbavit se volných radikálů působících v buňkách a tkáních člověka a dokáží zabránit vzniku rakoviny a poškození srdce či cév. Poslední studie ukazují, že mohou snížit riziko vzniku Alzheimerovy choroby.

Odborníci na zdravou výživu doporučují konzumovat mandle i se slupkou. Ačkoliv o slupce mandle panuje mýtus, že jsou škodlivé, těžko stravitelné nebo že obsahují kyanovodík ve skutečnosti však není toto vědecky podloženo. Doporučuje se proto konzumovat mandle i se slupkou, protože obsahují vlákninu a antioxidanty.

Mandle by tedy neměly určitě na našem jídelníčku chybět a velký výběr nejenom mandlí mají třeba VE SVĚTĚ PLODŮ.