Ještě před deseti lety byl hlavním nepřítelem tuk a heslem dne bylo „Light“ nebo „0 % tuku“. Dnes se kyvadlo zhouplo na opačnou stranu. Tuky byly vzaty na milost a novým králem výživy se staly bílkoviny (proteiny).

Je to logické. Bílkoviny jsou základními stavebními kameny našeho těla, jsou nezbytné pro růst svalů, regeneraci, imunitu i hormonální rovnováhu. Navíc mají nejvyšší sytící schopnost ze všech makroživin, což z nich dělá ideálního pomocníka při hubnutí.

Potravinářský průmysl tento trend rychle zachytil. Vytvořil kategorii „High Protein“ výrobků, které slibují svaly, štíhlost a zdraví v jednom kelímku. Zákazník se však v záplavě černo-červených obalů může snadno ztratit. Je „proteinový chléb“ skutečně zdravější než kváskový žitný? A má smysl platit dvojnásobek za puding, který má jen o pár gramů bílkovin více než obyčejný tvaroh?

Ne každá „proteinová“ potravina je výhodná volba. Sleduj nejen nápadné označení, ale především nutriční složení, původ bílkovin a cenu za reálný přínos.

Přirozené zdroje: Zlatý standard

Matka příroda vymyslela proteinové balíčky, které jsou pro tělo nejlépe využitelné. Vejce, maso, ryby nebo luštěniny nejsou jen nosiči bílkovin, ale komplexní matricí vitamínů a minerálů.

Králem v poměru cena/výkon je obyčejný polotučný tvaroh. Ve vaničce najdete cca 30 g vysoce kvalitních bílkovin (kaseinu), vápník a minimum aditiv. To vše za zlomek ceny moderních dezertů. Podobně je na tom Skyr nebo řecký jogurt – potraviny, které jsou „high protein“ od přírody, aniž by to musely křičet na obalu.

Fortifikované potraviny: Co jíme navíc?

Výrobky s označením „High Protein“ jsou běžné potraviny (kaše, jogurty, tyčinky) obohacené o koncentrát – nejčastěji syrovátku, kaseinát nebo sojový izolát. Problémem není bílkovina samotná, ale to, co ji doprovází.

Aby byl proteinový puding krémový, sladký a trvanlivý, čistota složení často trpí. Protože přidaný protein může měnit texturu (hrudkovatět) a chuť, nastupují zahušťovadla (škroby, gumy), aromata a umělá sladidla. Výsledkem je vysoce průmyslově zpracovaná potravina, která se tváří jako vrchol zdravé výživy.

Má smysl si připlatit?

Zde se dostáváme k tzv. „proteinové dani“. Zvýšení obsahu bílkovin o pár gramů často zvedne cenu výrobku i o 100 %.

• Příklad z praxe: Obyčejný tvaroh stojí cca 20 Kč a má 12 g bílkovin na 100 g. Vedle něj stojí „Proteinový dezert“ za 35 Kč, který má 10 g bílkovin na 100 g, ale navíc obsahuje modifikovaný škrob a stabilizátory. V tomto případě platíte pouze za hezčí obal a chuť bez cukru, nikoliv za lepší výživu.

Kdy mají smysl? Fortifikované výrobky jsou skvělé pro vrcholové sportovce, kteří nestíhají „ujíst“ bílkoviny v běžné stravě, nebo jako pohotová svačina na cestách, kde je proteinová tyčinka menším zlem než bageta z benzínky. Pro běžného člověka pestrou stravu nenahradí.

Závěrečná praktická rada: Čtěte zadní stranu

Nenechte se napálit velkým nápisem „20 g proteinu“ na přední straně. Vždy se podívejte na složení a tabulku nutričních hodnot.

1. Zkontrolujte gramáž: Je těch 20 g na 100 g výrobku, nebo na celé 300g balení? Často zjistíte, že na 100 g jsou hodnoty zcela průměrné.

2. Počítejte ingredience: Kvalitní mléčný výrobek si vystačí s mlékem a kulturami. Pokud vidíte dlouhý seznam éček, zahušťovadel a sladidel, vraťte ho do regálu.

3. Hledejte přirozenost: Místo drahého proteinového chleba plného lepku si dejte raději kváskový žitný chléb s poctivou vrstvou tvarohové pomazánky. Vyjde vás to levněji a vašemu tělu prospějete víc.

Tomuto tématu jsme se věnovali i v pořadu ČT Černé ovce.