Tradiční pomazánkové nás provází již 45 let a oblibu si udrželo dodnes. Zvlášť se mu daří v dobách rostoucích cen másla.

Tradiční pomazánkové se začalo vyrábět v libereckých mlékárnách v roce 1977 jako odpověď na zadání: vyrobit v podmínkách nedostatku mléčného tuku snadno roztíratelnou pomazánku podobnou máslu. Výsledkem byl výrobek na bázi zakysané smetany a sušeného mléka s 31% obsahem tuku, který tehdejší výrobce nazval pomazánkovým máslem a pod tímto jménem byl následně zapsán i do tehdejších norem. S pravým máslem, které i tehdy muselo obsahovat 82 % tuku, neměl mnoho společného, ovšem tehdejší státní orgány v tom neviděly problém.

Situace se změnila po vstupu České republiky do Evropské unie. Ta totiž možnost volného pohybu zboží podmiňuje jasně srozumitelným označením výrobků. S tímto požadavkem se dostalo pomazánkové máslo do sporu, protože svou tučností neodpovídalo žádné z unijních kategorií másel (klasické s 80 až 90 % tuku či nízkotučné s alespoň 39 %). Stejně tak pravému máslu neodpovídal obsah vody, který je u pomazánkového mnohem vyšší (16 vs. 58 %). V roce 2004 a pak ještě několikrát Česká republika požádala Evropskou unii o výjimky, které by umožnily v tuzemsku zažitý název dál používat. Všechny žádosti byly zamítnuty, což znamenalo, že se pomazánkové máslo mohlo vyrábět a prodávat dál, avšak pod jiným jménem, tedy TRADIČNÍ POMAZÁNKOVÉ.

V dobách, kdy ceny másla vytrvale rostou, se řada spotřebitelů poohlíží po lacinější alternativě. Jednou z nich se zabýval i laboratorní test tradičního pomazánkového zadaného redaktory spotřebitelského časopisu dTest., kterému možná ještě řada spotřebitelů pořád říká pomazánkové máslo.

Do laboratoře bylo zasláno 15 výrobků reprezentujících jednak klasické neochucené tradiční pomazánkové a také pomazánky s pažitkou. Ve výběru nechyběly vyhlášené značky, jako například Olma, Madeta či Choceňská mlékárna. Pozornost byla věnována i privátním značkám obchodních řetězců Billa, Kaufland, Lidl, Penny a Rohlík.

V rámci akreditované laboratorní analýzy se ověřovalo, jak výrobci ctí předepsaná pravidla pro minimální obsah tuku a sušiny. Kromě toho všechny výrobky prošly také senzorickým hodnocením, měřením obsahu soli a mikrobiologickými zkouškami. Jen tak lze objektivně poznat nejlepší tradiční pomazánkové.

Čisté, chutné, ale občas mají problémy s tukem, to jsou velmi hrubě shrnuté výsledky testu. Nejméně náročnou výzvou byly mikrobiologické zkoušky. Marné pátrání po nežádoucích koliformních bakteriích a plísních bez pochybností potvrdilo, že výroba tradičního pomazánkového probíhá z hygienického hlediska bezchybně. Vcelku hladce tradiční pomazánková proklouzla i senzorickým hodnocením. Komise zkoumající chuť, vůni, vzhled a konzistenci výrobků zaznamenala významnější nedostatek pouze u jediného vzorku.

Největší problémy laboratoř odhalila při měření obsahu tuku. Vyhláška č. 397/2016 Sb. pro tradiční pomazánková předepisuje minimálně 31% obsah mléčného tuku. Tento požadavek jeden ze vzorků nedodržel a z důvodu příliš nízkého obsahu tuku v našem testu úplně propadl. Dobrou zprávou z této zkoušky však bylo, že všechny výrobky obsahovaly pouze mléčný tuk a žádný jiný.

Vůbec nejvyšší počet bodů si v testu připsalo Olma Tradiční pomazánkové natur. Za své prvenství vděčí zejména vysokému obsahu tuku. Skupinu pažitkových výrobků vede Billa/Clever Tradiční pomazánkové s pažitkou. To spolu s výrobky Lidl/Pilos Tradiční pomazánkové pažitka a Krajanka Tradiční pomazánkové natur nabízí ve svých kategoriích nejvýhodnější poměry ceny a kvality. Poslední místo v našem testu obsadila Krajanka Tradiční pomazánkové s pažitkou. Příčinou slabého hodnocení je nesplnění legislativních požadavků na minimální obsah tuku.

Publikováno v časopise dTest 2/2023

Zdroj: dTest