Zemědělci v roce 2021 spotřebovali o 2,76 % méně přípravků na ochranu rostlin než v předešlém roce. Snížení způsobil vliv počasí, celoevropský zákaz některých látek, ale také šetrnější způsoby obhospodařování zemědělské půdy. Údaje vyplývají z Výroční zprávy o plnění Národního akčního plánu k bezpečnému používání pesticidů. 

Loni v ČR významně poklesla spotřeba insekticidů (přípravky proti škodlivému hmyzu), a to především z důvodu zákazu dvou účinných látek (chlorpyrifos, thiakloprid), které jsou nejpoužívanějšími účinnými látkami proti hmyzím škůdcům řepky a virovým přenašečům v obilninách. Vlivem deštivého počasí byl v roce 2021 zaznamenán nárůst spotřeby moluskocidů (přípravky proti plžům). Naopak v porovnání s rokem 2020 výrazně klesla spotřeba rodenticidů (přípravky proti hlodavcům), a to o 88 %. Dostala se tak na úroveň let bez kalamitního výskytu hraboše polního.

Grafické porovnání spotřeby přípravků na ochranu rostlin v letech 2017–2021 (v kg, l)        


Zdroj: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ)

MZe podporuje co nejšetrnější zacházení se zemědělskou půdou dlouhodobě. Poslanci schválili 13. července 2022 novelu zákona o rostlinolékařské péči navrženou MZe. Norma zavede povinnost označovat přípravky na ochranu rostlin dvourozměrnými čárovými kódy. Díky tomu bude možné sledovat jejich pohyb na trhu od výrobce až k zemědělci, tím se znesnadní dovoz a prodej falšovaných přípravků na ochranu rostlin. Zemědělci, kteří obhospodařují více než 200 hektarů, budou muset použití přípravků evidovat elektronicky. Zavedení této povinnosti také usnadní vodoprávním úřadům (tj. obcím s rozšířenou působností) získat aktuální data o použití přípravků na konkrétních polích. To jim poskytne informace o možném zdroji znečištění při řešení příčin kontaminace vod.

Zdroj: Ministerstvo zemědělství