Obchodní řetězce loni předaly potravinovým bankám 10 528 tun potravin a zboží. To je 61 % všeho, co banky během roku získaly. Celkem šlo o rekordních 17 400 tun potravin a základní drogerie v odhadované hodnotě 791 milionů korun, zhruba o 800 tun víc než v roce 2024.

Pomoc se dostala ke 430 tisícům lidí. Až 62 % z nich tvořily rodiny s dětmi, samoživitelé, senioři a lidé, kteří se ocitli v náhlé krizi. Síť tvoří 15 regionálních potravinových bank, centrální logistické centrum a 261 výdejen potravinové pomoci.

Pro srovnání: v roce 2017, tedy před zavedením povinného darování, získaly banky od obchodů zhruba 1 900 tun. Za osm let se objem zvýšil více než pětkrát.

Zbytek tvoří dary výrobců, zemědělců a veřejnosti. Jarní a podzimní Sbírka potravin vynesla loni dohromady 1 376 tun.

Jak systém funguje

Základ tvoří § 11 odst. 2 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách. Od 1. ledna 2018 musí provozovny s prodejní plochou nad 400 m² bezplatně předat neziskové organizaci bezpečné potraviny, které už nesmějí nebo nemohou prodávat. Příjemcem je potravinová banka nebo jiná organizace určená Ministerstvem zemědělství.

Povinnost byla zpočátku sporná. Skupina senátorů navrhla její zrušení jako zásah do vlastnického práva. Ústavní soud návrh v prosinci 2018 zamítl (Pl. ÚS 27/16).

Darování pomohly i dvě praktické změny. Od roku 2016 už firmy z darovaných potravin prakticky neodvádějí DPH, takže likvidace přestala být levnější než dar. Ministerstvo zemědělství navíc přispívá bankám na provoz podle množství zachráněných potravin: v roce 2016 šlo o 22,5 milionu korun, pro letošní rok o 104 milionů.

V praxi banky denně svážejí neprodané zboží přímo z prodejen, často i večer po zavírací době. Odtud ho přerozdělují charitám, sociálním službám a výdejnám.

Co se smí darovat

Darovat lze jen potraviny bezpečné. Typicky jde o zboží s poškozeným obalem, s chybou nebo nedostatkem v označení, ovoce a zeleninu s vizuální vadou, pečivo z předchozího dne nebo potraviny po datu minimální trvanlivosti.

Klíčové je rozlišit dvě data na obalu:

• „Minimální trvanlivost do“ (DMT) říká, do kdy si potravina při správném skladování zachová deklarované vlastnosti. Po jeho uplynutí ji lze v ČR prodat i darovat, pokud je bezpečná a zřetelně označená.
• „Spotřebujte do“ (datum použitelnosti) se uvádí u mikrobiologicky rychle se kazících potravin. Podle nařízení (EU) č. 1169/2011 jsou po tomto datu považovány za nebezpečné. Darovat se nesmějí.

Obchody a banky postupují podle společných zásad Svazu obchodu a cestovního ruchu a České federace potravinových bank. Potraviny dělí podle rizika. Málo rizikové zboží se sváží pravidelně, středně rizikové na výzvu prodejny. U vysoce rizikových potravin se darování nedoporučuje, protože při převozu nelze spolehlivě zaručit chladicí řetězec.

Tuny nejsou totéž co výživa

Hmotnost je dobré měřítko pro plýtvání, ale o výživové hodnotě pomoci mnoho neříká. Darovaná směs odráží to, co v obchodě zbude. Nejčastěji je to pečivo, ovoce a zelenina. Chlazené bílkovinné potraviny, tedy maso, ryby a mléčné výrobky, mají krátkou trvanlivost a vyšší nároky na chlazení, takže se do systému dostávají obtížněji.

Právě o ně přitom jde. Mezi příjemci převažují děti a senioři. Děti potřebují dostatek kvalitních bílkovin, vápníku a železa pro růst. U seniorů je nedostatečný příjem bílkovin spojen se ztrátou svalové hmoty a vyšším rizikem pádů. Pečivo a trvanlivé přílohy dodají energii, ale tyto potřeby nepokryjí.

Banky to vědí a hledají řešení: večerní svozy hned po zavírací době, rychlejší logistiku čerstvých potravin nebo způsoby, jak využít maso krátce před koncem trvanlivosti. Loni denně díky spolupráci s obchody zachránily kolem 29 tun čerstvých potravin. Potravinová pomoc je ale vždy doplňkem, ne kompletním jídelníčkem.

Jak jsme na tom v Evropě

Za evropskou špičku český systém označuje resort zemědělství. Dobře je to vidět na srovnání se sousedy podobné velikosti. Maďarská potravinová banka zachránila v roce 2025 celkem asi 10 700 tun potravin, z toho zhruba dvě třetiny ze supermarketů. České obchody samy darovaly víc, než maďarská síť získala ze všech zdrojů dohromady.

Velké země jako Francie rozdělují ročně stovky tisíc tun, mají ale i mnohonásobně více obyvatel a delší tradici. Česká síť je součástí Evropské federace potravinových bank (FEBA).

Co zbývá zlepšit:

• Kapacita chlazení a skladů, bez níž nelze přijímat víc čerstvých bílkovinných potravin.
• Stejná pravidla pro nepotravinové zboží. Potravinové banky volají po tom, aby se drogerie, textil či nábytek daly darovat za stejných podmínek jako potraviny.
• Dostupnost pomoci. Plánují se výdejní boxy, kde by si pracující rodiče mohli vyzvednout balíček večer v obchodě.

Co můžete udělat vy

Nejvíc potravin se v Evropě nevyhodí v obchodech, ale v domácnostech. Pomůže tedy i vlastní lednice: rozlišovat DMT a „spotřebujte do“ a potravinu po DMT nejprve prohlédnout, očichat a ochutnat, než skončí v koši.

Pokud chcete pomoci přímo, zapojte se do listopadového kola Sbírky potravin, ať už nákupem, nebo jako dobrovolník (termín a zapojené prodejny najdete na sbirkapotravin.cz). Vyplatí se darovat právě to, čeho je v systému málo: trvanlivé mléko, luštěniny, rybí konzervy, ovesné vločky nebo dětskou výživu.

 

Zdroje

• Česká federace potravinových bank, výsledky za rok 2025: Ekonomický deník, Novinky.cz
• Maďarsko 2025: Trade magazin
• Výchozí článek: bezpecnostpotravin.cz