Spirulina přirozeně roste v minerálních vodách jezer v Africe, Asii a Jižní Americe. Ta, která se dováží na náš trh, se v převážné většině pěstuje v kontrolovaných podmínkách v Asii.

Prodává se ve dvou podobách: jako prášek, který se rozmíchá ve vodě nebo jiné tekutině, případně přidá do jídla, a jako tabletky nebo tobolky, které se polykají.

Minirozhovor s odborníky

Několik otázek na spirulinu a její složky jsme položili dvěma výživovým odborníkům: Ing. Haně Střítecké, Ph.D., ze sdružení FÉR potravina a Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity Obrany a Ing. Ivanu Machovi, CSc., zakladateli Aliance výživových poradců ČR.

Jaký je váš názor na konzumaci sladkovodní řasy spiruliny?

Ing. Hana Střítecká, PhD.: Většinou je nabízena jako doplněk stravy a stejně jako u jiných doplňků je třeba vždy zvážit, zda je opravdu potřebujeme, zda onen „benefit“, který by nám měly nabídnout, skutečně nedokážeme získat lépe z reálného jídla. Je taky otázka, v jaké formě spirulinu užívat, zda jako tabletku – tedy klasický doplněk, nebo jako sypký prášek, kterým lze obohacovat pokrmy. Upřednostňovala bych druhý způsob. Spirulina může obohatit jídelníček, obsahuje cenné mikroživiny jako hořčík, draslík, vápník, zinek, křemík, selen, chrom, jód nebo mangan. Na druhé straně ale zelené potraviny, mezi které spirulina patří, nejsou spásou. A pokud holduji bílému pečivu a uzeninám či rafinovaným sladkostem, tak to, že si denně dám tabletku spiruliny bez změny jídelníčku, mi opravdu nepomůže.

Ing. Ivan Mach, CSc.: Můj odborný názor na konzumaci spiruliny vychází ze schválených zdravotních a výživových tvrzení. Jeho denní referenční množství působí proti oxidačnímu stresu, přispívá k normální hladině krevního cukru, což je vhodné u prediabetu a diabetu, podporuje vitalitu a svalové napětí a přispívá ke kontrole tělesné hmotnosti, zejména v kombinaci s pohybem. Podle schválených výživových tvrzení je to současně doplněk stravy s vysokým obsahem vitamínu B12 a železa, které přispívá k normální tvorbě červených krvinek a červeného krevního barviva.

Čím nám může spirulina prospět a na co si dát pozor?

Ing. Hana Střítecká, Ph.D.: Je poměrně dobrým zdrojem bílkovin, železa, ale určitě příjem jenom z ní nepovažuji za dostatečný. Uměla bych si ji představit jako další rostlinný zdroj pro doplnění plného aminogramu, tedy všech nutných, esenciálních aminokyselin u osob, které omezují živočišné produkty. Otázkou je, zda se jedná o kvalitní výrobek, zpracovaný tak, aby se výrobou neponičilo větší množství výživných látek. Může být také kontaminována, není-li pěstována ve zcela kontrolovaných podmínkách.

Ing. Ivan Mach, CSc.: Její označení jako superpotravina či potravina budoucnosti nepovažuji za reklamní nadsázku. Prospěšné účinky schválené úřadem EFSA jsou totiž prověřeny vědeckými studiemi. Spirulina je nevhodná pro těhotné a kojící, pro děti do tří let věku, při onemocnění fenylketonurií (obsahuje fenylalanin), při autoimunitních onemocněních (např. štítné žlázy) a nelze ji kombinovat s některými léky, např. s imunosupresivními účinky (cyklosporin). Někdy se jako vedlejší účinky mohou objevit alergické projevy nebo trávicí obtíže, jako je zácpa, průjem nebo nadýmání.

Z jakých jiných, alternativních zdrojů můžeme čerpat bílkoviny a železo?

Ing. Hana Střítecká, Ph.D.: Obecně jsou bílkoviny v obilovinách, ořeších, luštěninách, jen nemají již zmiňovaný optimální aminogram. Je tedy potřeba je vhodně kombinovat. Co se týká železa, tak mimo živočišné produkty, jako játra a červené maso (nikoli uzeniny), jsou všechny ostatní zdroje rostlinného původu. Patří sem zejména luštěniny, něco málo je i v červené řepě, kadeřávku nebo chia semínkách.

Ing. Ivan Mach, CSc.: Sama spirulina je alternativním zdrojem bílkovin, železa i vitamínu B12, zejména pro vegany a vegetariány. Do budoucna se s ní počítá do potravinářských výrobků i pro širší populaci, kdy bude zřejmě třeba redukovat produkci masa kvůli neudržitelné zátěži ovzduší oxidem uhličitým z živočišné výroby. Jako rostlinný alternativní zdroj bílkovin na trhu převládá pestrý sortiment výrobků ze sójových bobů. Velmi dobře využitelné tzv. hemové železo ze živočišných zdrojů bílkovin obsahují kromě masa a vnitřností hlavně mušle, slávky a vejce.

Co se týká jednotlivých makro a mikroživin, může být jejich obsah u jednotlivých výrobků velmi odlišný. Určitě bychom proto doporučovali kupovat výrobky, které na obalu uvádějí detailní nutriční tabulku.

Dobrá rada redaktorů dTestu:

Spirulina pestrý jídelníček nenahradí, navíc spolu s ní můžeme do těla dostávat po malých dávkách i těžké kovy. Z toho důvodu začíná naše hodnocení nejlepších až na uspokojivých známkách. Nejlépe z testu vyšel výrobek Salvia Paradise Spirulina Bio Hai-nan (uspokojivě, 17,90 Kč/denní dávka), který výrazně vyčnívá v obsahu sledovaných živin. Na konci tabulky skončil produkt Greenfood Nutrition Spirulina (dostatečně, 2,20 Kč/denní dávka) kvůli nejnižšímu obsahu sledovaných živin.

A co dtest sledoval?

Balíček látek prospěšných i nežádoucích

Těžkým kovům se věnujeme v našich testech potravin průběžně a náš pohled na jejich výskyt zůstává neměnný. Těžké kovy v množstvích nalezených u testovaných spirulin sice zdraví bezprostředně neohrozí, v životním prostředí se ale kumulují a pro organismus představují zátěž, i když jich přijímáme jen málo. Zdrojem těžkých kovů v potravinách může být okolní prostředí, ovšem v kontrolované produkci, kde má výrobce možnost podmínky ovlivnit, pro jejich výskyt není důvod. Že to jde, dokazuje například Health Link Bio Spirulina nebo Nástroje zdraví Spirulina Bio.

Zákonné limity platí pro kadmium a olovo (3 mg/kg). Naměřená množství kadmia, olova i arzenu jsme vyhodnocovali podle logiky čím vyšší nález, tím horší známka. Stanovený limit žádný výrobek nepřekročil, jednu nedostatečnou jsme přesto udělili. Odnesl si ji doplněk Starlife za množství olova vyšší, než je polovina zákonného limitu. Nálezy okolo desetiny limitu jsme „odměňovali“ dostatečnými známkami (Salvia Paradise, Nupreme, Advance, Guaranaplus a Ekolife Natura).

Proteinová bombička?

Jedno z nutričních bohatství, které výrobci sušené spiruliny vyzdvihují, je vysoký obsah bílkovin. Do určité míry je tomu skutečně tak. U otestovaných spirulin se podíl bílkovin pohyboval průměrně kolem 65 g ve 100 g výrobku. Nejvíc proteinu jsme zjistili u prášků Purasana a Iswari, kde tvořily bílkoviny 70% podíl, nejméně u Greenfood Nutrition a Starlife, u kterých sahal těsně nad polovinu.

Při vyhodnocování bílkovin jsme posuzovali nejen jejich množství na 100 g, ale také skutečnost, kolik bílkovin svému tělu za den dodáme, budeme-li se držet doporučení výrobce.

V denních dávkách bychom z testovaných spirulin přijali bílkovin řádově méně, než je jejich podíl ve 100 g, konkrétně šlo o hodnoty mezi půl gramem (Greenfood Nutrition) a necelými osmi gramy bílkovin (Salvia). První jmenovaný se proto odporoučel s nedostatečnou.

Zelená železná zásoba

Spirulinu vedle proteinu proslavuje také vysoký obsah železa.

Podíváme-li se opět nejdřív na koncentraci železa, můžeme vidět, že testované výrobky jej obsahují velmi rozdílné množství. Nejméně železa jsme zjistili ve spirulině Natu (20 mg/100 g), nejvíce v doplňku Nutrex, kde se ho vyskytovalo deset­krát víc (240 mg/100 g). Ve výrobcem určené dávce pak denně dostaneme od 0,31 mg (Greenfood Nutrition) do 18 mg železa (Salvia). Z pohledu výživových doporučení by proto u druhého jmenovaného neměla být její konzumace dlouhodobá. U více než poloviny otestovaných však železo nepřekročilo 2 mg v dávce.

Stejným způsobem jako u proteinu i zde nesprávně deklarované množství obsaženého železa limitovalo celkovou známku za železo. To se negativně projevilo u osmi výrobků. Jediný železitý propadlík Greenfood Nutrition si ovšem svou kulatou známku vysloužil čistě kvůli nízkému podílu ve 100 gramech i v denní dávce.

Zdroj: dTest 2/2021