Nutriční informace na etiketách obalů potravin doznaly v Evropě velkého rozšíření. Do jaké míry je však spotřebitelé vnímají a jak jim rozumí? Jsou schopni tyto informace využít při nákupu potravin se zdravotním přínosem?

Nutriční informace na etiketách v Evropě

Nutriční označování na etiketách je prostředek k informování spotřebitelů o nutriční hodnotě potravin a v ideálním případě jim má pomáhat při nákupu zdravějších potravin. V Evropě nejsou tyto informace povinné, pokud nejsou uváděny nutriční nebo zdravotní výhody. Nedávný výzkumný projekt financovaný EU FLABEL (Food Labelling to Advance, Better Education for Life) prokázal, že v průměru 85 % výrobků uvádí nutriční informace na zadní straně obalu a 48 % na přední straně (1).

K dispozici jsou různé úpravy značení v závislosti na tom, jak vlády, výrobci potravin, obchodníci a zdravotnické a spotřebitelské organizace navrhovaly zpracování etiket.

Nejčastěji užívané formáty v Evropě zahrnují:

• Tabulka živin, která obvykle uvádí přehled známý jako „velká 4“ (energie, bílkoviny, sacharidy, tuk), nebo velká 8“ (tj. „velká 4“ plus cukr, nasycený tuk, vláknina a sodík), hodnoty se vztahují na 100 g nebo 100 ml potraviny nebo na jednu porci či balení.
• Směrnice denního množství (GDA – Guideline Daily Amounts) uvádí množství energie (kalorií) a některých živin, které by mohla zdravá dospělá osoba denně sníst. Systém GDA uvádí nutriční informace vztažené na jednu porci (tzv. tyčinka, plátek, atd.) výrobku, většinou uvádí množství energie a 4 živiny – tuk, nasycený tuk, cukr a sodík (sůl) v jedné porci.
• Barevný kódový systém (světla na dopravních semaforech :červená, žlutá a zelená), který indikuje zda obsah živin a někdy i energie ve 100 g nebo ml je vysoký, střední nebo nízký. Na etiketách bývá mimo těchto barevných kódů uváděno i množství živin (tuk, nasycený tuk, cukr a sůl) v jedné porci potraviny.
• Barevný kód GDA je kombinace systému označené GDA a barevného systému podle dopravních světel. Tyto etikety uvádějí GDA procenta pro energii a některé živiny v jedné porci potraviny nebo nápoje a v kombinaci s barvami vyznačují, zda uváděné množství těchto živin ve 100 g nebo ml je vysoký, střední nebo nízký.
• Loga pro zdravé potraviny, jako je logo Swedish Key hole (Švédská klíčová dírka ) se užívají pro potraviny, které splňují určitá výživová kriteria (která jsou pro jednotlivá loga různá) a pomáhají konzumentům poznat a zakoupit výrobky podle vlastní volby.

Dobré znalosti o výživě

Řada výzkumných studií se pokusila zjistit reakci spotřebitelů na údaje uvedené na etiketách, ovšem málo informací dosud existuje o skutečném chování spotřebitelů v obchodech (2). K zaplnění této mezery zajistil EUFIC (spolu s prof. Klausem Grunertem z Aarhus University) provedení studie v maloobchodech, která zahrnovala poznatky spotřebitelů a diskuse se spotřebiteli v obchodech i v domácnostech (3). Šetření v obchodech bylo zaměřeno na šest kategorií výrobků (hotové pokrmy, nealko nápoje, jogurty, cukrářské výrobky a sladkosti, slané snacky, cereální snídaně) a bylo provedeno 11.600 rozhovorů v obchodech v šesti evropských zemích (UK, Francie, Německo, Maďarsko, Švédsko a Polsko). Rovněž bylo vráceno 5.700 vyplněných dotazníků.

Jeden z poznatků uvádí, že spotřebitelé mají velmi dobré znalosti o výživě. Více než 95 % respondentů vědělo, že odborníci doporučují konzumovat hodně ovoce a zeleniny, dostatek škrobnatých potravin (chléb, rýže, těstoviny a brambory). Nejíst potraviny s vysokým obsahem tuku, cukru a soli, nebo jen v malém množství. Tyto názory byly nejsilnější v UK.

Kalorie

Evropští spotřebitelé mají dobrý přehled o energetické hodnotě potravin a o rozdílných energetických požadavcích u mužů a žen. Ve všech šesti zemích měly ženy mírně lepší znalosti o energetické spotřebě dospělých osob. Spotřebitelé měli tendenci podhodnotit energetický příjem a výdej u průměrné dospělé osoby a nadhodnotit energetický příjem dětí. Tento názor (od 32 % ve Švédsku až k 57 % v Polsku) může být důvodem pro dodávaní dětem v potravě více energie, než ve skutečnosti potřebují.

Živiny

Spotřebitelé znají a rozumí některým živinám lépe, než ostatním. Zatímco většina respondentů ví, že je nutné snižovat příjem nasycených tuků, trans-tuků a celkového tuku a jíst více omega-3 tuků, neuvědomují si, že je rovněž doporučován vyšší příjem polynenasycených mastných kyselin.

Index nutričních znalostí

Pro zhodnocení všeobecných znalostí respondentů v šesti sledovaných zemích o výživě byl navržen index, který zahrnuje odborná doporučení, týkající se potravinových skupin a příjmu živin, dále pak obsah živin a kalorií ve vybraných potravinách. Na základě tohoto indexu bylo zjištěno, že spotřebitelé UK mají nejlepší znalosti o výživě, zatímco v Polsku a Francii nejhorší.

Znalosti a porozumění značení

Evropský spotřebitel stráví v průměru 35 vteřin při posuzování a výběru jednotlivých výrobků. Mnoho respondentů mělo dobré znalosti o způsobu označování potravin a jejich principech. Podle výsledků GDA se znalosti pohybovaly od 40 % ve Švédsku až po 90 % v UK, ve zbylých 4 zemích pak kolem 60 %. Při sledování specifických způsobů označování v jednotlivých zemích, převážná většina švédských zákazníků znala logo Swedish Keyhole (95 %) a 71 % z nich rozuměla uváděným údajům. Znalost barevných systémů byla nejvyšší v UK (81 %) pro kódy „dopravní světla“ a nejnižší ve Francii (23 %). Tyto barevné kódy si často spotřebitelé chybně vysvětlují tak, že většinou přehánějí význam barvy, která uvádí nejvyšší hladinu živin (červený v UK, oranžová ve Francii). Spotřebitelé se totiž chybně domnívají, že tyto barvy znamenají „omez spotřebu, nebo vůbec nejez tento výrobek“, zatímco správná definice je „Tento výrobek je dobré občas okusit“.


Při posuzování reálného výběru mezi etiketami tří balených pohotových pokrmů, většina (přes 70 %) správně rozeznala nejlepší výrobek ve Francii, Německu a UK a kolem 50 % v Polsku, Maďarsku a Švédsku, bez ohledu na systém označování na etiketách. Dále více než 65 % evropských respondentů správně používalo GDA pro výběr lepšího výrobku ze dvou (od 66 % v Polsku až k 88 % v UK). Kolem poloviny respondentů v pěti zemích uvádělo, že GDA vztahuje hodnoty na jednu porci potravin na 100 g/ml, s výjimkou spotřebitelů ve Francii.

Znalosti spotřebitelů a schopnost učinit správná rozhodnutí jsou závislé na věku, společnosti postavení a zájmu o zdravé stravování. Rozdíl mezi ženami a muži a jejich BMI se nijak neprojevil. Přes to však zlepšení znalostí o výživě může přispět k lepšímu porozumění a správné interpretaci údajů na etiketách. Při nákupech spotřebitelé používají etikety. Většina osob je v případě potřeby schopná využít nutriční informace, avšak mnohem méně je užívá při nákupu. Více než 60 % respondentů si prohlédne přední stranu obalu (s výjimkou Francie, kde tak činí jen 31 %), zatímco méně než 15 % si prohlédne i další strany obalu. Méně než jedna třetina konzumentů uvádí, že si přečtou nutriční informace na obalu (9 % ve Francii až 27 % v UK).


Většina spotřebitelů, kteří uvádí, že si přečtou nutriční informace (ve všech 6 zemích) se zajímá o kalorie, tuk a cukr. O sůl a nasycené tuky se zajímají pouze spotřebitelé v UK. Aditiva jsou často zmiňována spotřebiteli v Maďarsku, Francii a Polsku, o vlákninu se zajímají ve Švédsku, o bílkoviny v Maďarsku a o vitaminy v Polsku. Nejčastěji uváděným zdrojem výživových informací jsou výživové tabulky, informace GDA a přehledy potravinových přísad. Ze šesti kategorií výrobků zmiňovaných ve studii se lidé nejvíce zabývali pohotovými pokrmy. Hlavním důvodem pro volbu byla chuť před výživovou hodnotou a vlivem na zdraví. Přes to se lidé nejvíce zajímali o výživové informace jogurtů a cereálních snídaních, které příznivě ovlivňují zdraví.

Zdroj:

FLABEL Webinar “Current penetration of nutrition information on food labels in the EU 27 & Turkey.” Available at: www.flabel.org
Grunert KG and Wills J (2007). A review of European research on consumer response to nutrition information on food labels. Journal of Public Health 15:385-399
EUFIC Webinar “Pan-European consumer research on in-store observation, understanding & use of nutrition information on food labels, combined with assessing nutrition knowledge.” Available at: www.focusbiz.co.uk/webinars/eufic/paneuropeanlabelresearch/europe