Výživové referenční hodnoty

V minulosti sloužily výživové referenční hodnoty k vyjádření podvýživy a určoval se tak nedostatek kalorií či mikroživin. Můžeme také říci, že výživové referenční hodnoty jsou vědecky podložené hodnoty pro denní příjem zdravé populace. Nejedná se však o jakési cíle či doporučení pro jednotlivce. Během posledních let se však cíle nutričního významu posunuli, protože se s potravinami začala pojit chronická onemocnění jako obezita, cukrovka nebo některé typy rakoviny. Nyní se tedy zkoumá, jak příjem živin souvisí s riziky onemocnění.

Trvalo to 10 let, ale už je hotovo
V roce 2009 Evropská komise požádala úřad EFSA o aktualizaci výživových hodnot, která naposledy proběhla v roce 1999, po deseti letech práce se povedlo ke dni 4.9.2019 zveřejnit výživové referenční hodnoty pro sodík a chlorid k čemuž přispělo mnoho vědců.

Mimo jiné se povedlo zjistit, že v západní stravě se sodík a chlorid nejčastěji nachází v soli. Samozřejmě jsou ale tyto látky přítomny ve většině potravin. Tělo je ke svému fungování potřebuje, ale jejich nadbytek může způsobit zvýšení krevního tlaku a také kardio-vaskulární onemocnění. Dle výzkumu EFSA je dostačující a zároveň bezpečné množství 2 g sodíku denně. Což nekoresponduje s průměrným příjmem dospělé populace v EU, který je vyšší.

S výživovými referenčními hodnotami pracuje spousta lidí, především tvůrci politik, kteří údaje používají k tvorbě doporučení pro spotřebitele, a tím jim pomáhají s výběrem potravin. Výživoví a zdravotní poradci informace zase využívají při dietních hodnoceních a plánování. Výrobci potravin potom k nastavení složení produktů.

Zajímají vás informace o jednotlivých živinách? Více informací najdete zde.

Zdroj: Bezpečnost potravin, EFSA