Intolerance laktózy je neschopnost organismu trávit mléčný cukr kvůli nedostatku enzymu laktázy. Celosvětově postihuje asi 65 % dospělých, zejména v Asii a Africe, v Evropě do 20% a v České republice cca 10–15 %.Nicméně mnozí spotřebitelé si je kupují i jen jako součást zdravějšího životního stylu. Reaguje na to trh a v posledních letech zažívají bezlaktózové (lactose-free) produkty obrovský boom. Najdeme je v každém supermarketu – od mléka, přes jogurty, až po sýry. Je tedy jejich nutriční hodnota srovnatelná s původními mléčnými výrobky nebo dokonce zdravější?

Nejprve ještě zůstaneme u těch, co klasické mléčné výrobky chtějí vyřadit ze zdravotních důvodů. Zde je potřeba si ujasnit rozdíl mezi intolerancí a alergií. Intolerance je problém trávicího systému; po konzumaci mléčných výrobků se projevuje nadýmáním, bolestmi břicha, křečemi či průjmem. Tyto příznaky jsou nepříjemné, ale ne život ohrožující. Typické symptomy (nafouknutí a bolesti břicha) se objevují do dvou hodin, diagnózu potvrdí eliminační-reexpoziční test nebo vodíkový dechový test. U alergie na mléčnou bílkovinu jde o reakci imunitního systému s rizikem anafylaxe a prokazuje se specifickými IgE či kožními prick testy. Je tedy zásadní neplést si intoleranci s alergií! Alergik musí zcela vyloučit i stopové množství bílkoviny, zatímco intolerantní člověk obvykle dobře toleruje fermentované a bezlaktózové mléčné výrobky.

Jak se vyrábí bezlaktózové mléko?
Základem je obyčejné kravské mléko. Před balením se do něj přidá enzym β-galaktosidáza (laktáza), který rozštěpí mléčný cukr laktózu na dvě jednodušší molekuly – glukózu a galaktózu. Bílkoviny, tuk i minerální látky zůstávají prakticky nedotčeny a chuť je přirozeně sladší, protože glukóza a galaktóza mají vyšší sladivost než laktóza. 

Nutriční srovnání
Laboratorní analýzy ukazují, že obsah makro i mikro živin je u bezlaktózového mléka či jogurtu prakticky totožný s běžnou variantou. Proces výroby neničí ani to nejdůležitější – živé probiotické kultury (např. rody Lactobacillus a Bifidobacterium) podporují zdravou střevní mikroflóru a posilují celkovou imunitu lidského organismu, pokud neprojdou UHT ošetřením, ale to opět plně srovnatelné s běžnými mléčnými výrobky.

• Bílkoviny: Obsah plnohodnotných bílkovin (kaseinu a syrovátky) zůstává naprosto stejný.

• Tuky: Množství a složení tuků se nijak nemění.

• Vitamíny a minerály: Bezlaktózové výrobky jsou stále vynikajícím zdrojem vápníku, fosforu, draslíku a vitamínů, především B2 (riboflavinu) a B12.

Jediný skutečný rozdíl je tedy v typu přítomných sacharidů. Místo laktózy zde najdeme glukózu a galaktózu. Pro člověka s intolerancí je to zásadní rozdíl, který mu umožní mléčný výrobek bez potíží strávit. Pro člověka, který laktózu tráví normálně, to však nepředstavuje žádnou zdravotní výhodu.

Co se skutečně mění?

• Typ sacharidů – místo laktózy jsou přítomny volné glukóza a galaktóza. Energetická hodnota zůstává stejná, glykemický index ale může být o něco vyšší; diabetici by proto měli sledovat reakci glykémie. Pro člověka s intolerancí to umožní mléčný výrobek bez potíží strávit. Pro člověka, který laktózu tráví normálně, to však nepředstavuje žádnou zdravotní výhodu.

• Chuť a trvanlivost – sladší chuť jsme již zmínili. Většina LF mléka prochází navíc UHT nebo mikrofiltrací, což prodlužuje jeho trvanlivost po otevření zhruba na týden.

Pro koho mají LF výrobky smysl?
Jsou plnohodnotnou alternativou především pro osoby s laktózovou intolerancí. Pokud laktózu trávíte bez potíží, nenabízí z nutričního hlediska žádnou výhodu (kromě delší trvanlivosti či odlišné chuti) a jejich vyšší cena tak nemusí být opodstatněná.

Tipy pro výběr

​​​​​​​Při výběru bezlaktózového jogurtu sledujte víc než jen nápis obsah laktózy. Zaměřte se na vlastní složení. Hledejte jogurty s vysokým obsahem bílkovin (např. řeckého typu), lépe zasytí. Preferujte plnotučné či polotučné varianty s přirozeným mléčným tukem, jež dodá vit.D. Klíčový je také obsah přidaného cukru / sirupu. Nejlepší volbou je bílý jogurt, který si dochutíte sami ovocem, oříšky, chia, lněným semínkem. Tím do jogurtu přidáte i prospěšné omega 3 MK a zvýšíte jeho výživovou hodnotu.

V souvislosti se slazením se často řeší „ zdravější“ alternativy. Příkladem je agávový sirup jenž má sice nízký glykemický index, ale vysoký obsah fruktózy zatěžující játra. Zdravější a přirozenější volbou je už zmíněné čerstvé nebo mražené ovoce, jenž kromě cukru dodá vlákninu, vitaminy a antioxidanty, což z něj činí komplexnější složku a nejen „sladidlo“.

• Sledujte deklarovaný obsah přidaných cukrů – ochucené LF výrobky mohou obsahovat doslazení navíc.

• Ověřte si přítomnost zahušťovadel či umělých sladidel.

• Čtěte složení a vybírejte kvalitní výrobky – intolerance je jasný důvod pro volbu lactose-free, pro ostatní jde spíše o chuťovou a ekonomickou otázku.

• Při diabetu začněte menší porcí (≈ 100 ml) a monitorujte glykémii.