PFAS jsou výjimečné svými vlastnostmi. Odpuzují vodu či olej a nečistoty. Proto jsou široce využívané. Používají se v průmyslu, v mazivech, hasicích pěnách, ale například i u nepřilnavého nádobí, voděodolné kosmetiky či v textilu, jako je softshell. Problémem je, že se nerozkládají. Znečišťují životní prostředí, v organismech se kumulují a působí vážné zdravotní problémy. Je jich přibližně pět tisíc druhů. EU se rozhodla sledovat 20 z nich, u kterých se už prokázala nejvyšší toxicita, v pitné vodě. Česko se na jejich monitoring právě chystá.

Dle ministerstva zdravotnictví by měl probíhat už od letošního roku, provozovatelé vodovodů na to ale mají jiný názor. „Podle nás je u příslušné vyhlášky účinnost až od roku 2026,“ tvrdí Vilém Žák, ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací České republiky. Vyhláška vychází z evropské směrnice z roku 2020, která sledování těchto látek vyžaduje.

Dlouhodobé působení PFAS může vést k vážným zdravotním problémům. „Například k poškození jater, onemocnění štítné žlázy, obezitě, neplodnosti a rakovině. Řada z nich narušuje nebo může narušovat hormonální a imunitní systém. Zatím není známo, jak velký problém jsou PFAS pro zdroje pitné vody v Česku.

Dosud došlo jen k jednomu většímu screeningovému monitoringu.Bylo to v rámci pilotního projektu v roce 2021. Výsledky tohoto výzkumu nebyly nijak hrozivé. Vzorky nepřekračovaly limity. Ale zpracováno bylo celkem jen 187 vzorků.  přičemž vodovodů v Česku je ale kolem čtyř tisíc, takže kontrolovány nebyly ani zdaleka všechny, Mohou tak existovat lokální zdroje, ve kterých bude vyšší hladina kontaminace PFAS teprve zjištěna.

zdrj: aktuality SZU

Více o PFAS také zde: https://szu.cz/aktuality/hn-hygienici-a-zdravotnici-pripravuji-velkou-kontrolu-chemikalii-v-detskem-obleceni-pruzkum-v-cesku-dopadl-spatne/