Výhody přenosného grilovacího zařízení jsou nesporné: Odpadá s ním hledání vhodného místa k rozdělání ohně, příprava nekonečné řady nástrojů a pomůcek, samotné rozdělávání ohně, krájení buřtů na koleni a hlavně - s grily se můžete kulinářsky daleko více rozmáchnout.

Zatímco u táboráku se zpravidla spoléháme na prut, bodec nebo trojnožku s kotlíkem, pečení na zahradním grilu poskytuje komfort, je snazší, zpravidla i čistší a bezpečnější.

Grilování není jen skvělá společenská příležitost a hromadné hodování. Velkou roli při něm hrají také chuť a vůně ohně, které grilované jídlo díky plamenům získává. Na trhu jsou přitom grily od těch nejjednodušších se základními funkcemi, bez odkládací plochy až po modely s tolika vychytávkami, takže zastoupí půlku kuchyně.

Klasika vs plyn

Grily na dřevěné uhlí dodávají jídlu typické kouřové aroma. Navíc dýmem a vůní, které se z nich šíří do okolí, navozují atmosféru letní dovolené. Jejich použití ovšem vyžaduje trochu delší přípravu než u plynových modelů a je třeba myslet na zásoby dřevěného uhlí.

Teplotu, respektive intenzitu hoření lze regulovat nepřímo za pomoci otevírání a zavírání průduchů. Po použití potřeba je potřeba nejen vyčistit rošty, ale také zbavit zařízení popela. 

Plynové modely nabízejí víc pohodlí: Zapálíte je stisknutím tlačítka, rychle se rozehřejí a plamen můžete nastavovat knoflíkem podle potřeby. Často disponují vedlejším hořákem pro přípravu příloh a omáček. Právě proto, že se snadno ovládají, se skvěle hodí k častému použití.

Na druhou stranu k nim vždycky budete potřebovat plynovou bombu a doplňovat zásoby plynu, nevyhnete se čištění roštů a krytů hořáků a a za jejich pořízení si připlatíte.

Jaká úskalí tedy na nás číhají? Začneme těmi akutními. Z hygienického hlediska je grilování nejméně bezpečnou přípravou pokrmů. Může zde docházet ke kontaminaci již tepelně upravených surovin syrovým masem, nebo vlastní tepelná úprava není dostatečná. Grilování je totiž úprava pokrmů sálavým teplem při teplotách 250-300°c, ale zároveň uvnitř grilovaného masa by teplota neměla přesáhnout 100°C. Je tedy velmi snadné na povrchu maso připálit a přitom ho mít uvnitř polosyrové. Abychom předešli onemocněním způsobených bakteriálními nákazami, musí být uvnitř masa dosaženo teploty 72°C alespoň 10 min. Je tedy lepší grilovat menší – tenčí plátky masa aby se lépe propekly. Problém může být i v marinádě – měla by být vždy čerstvá a vzhledem k venkovním teplotám v době „grilovaček“ by měly být všechny suroviny uchovávány v chladu a vyndávat by se měli až těsně před vlastním grilováním.

Pokud se na grilování ale koukáme z kulinářského hlediska, je to jedna ze zdravějších úprav. Dochází totiž k vypečení tuku, který nezůstává v pokrmu. A právě tohle může být dalším zdravotním problémem. Pokud tuk odkapává do sběrné nádoby s vodou (plynové, a elektrické grily)nedochází k vytváření polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) přímým kontaktem tuku s dřevěným uhlím. Pokud používáte klasický gril na dřevěné uhlí, lze si pomoci miskou na spodní rošt, která bude odkapávající tuk zadržovat.

Dalšími problematickými látkami, které při grilování mohou vznikat, jsou nitrosaminy, heterocyklické aminy (HCA) a akrylamid. Všechny tyto látky spolu s PAH jsou karcinogenní. HCA vznikají při teplotách kolem 200°C v povrchové vrstvě potravin živočišného původu. Takže by v žádném případě nemělo platit, čím hnědší (černější) na povrchu – tím lepší. Grilovat by se tedy mělo v žáru (teplu) nikoli v přímém ohni. Nitrosaminy vznikají uvnitř především v nutričně méně kvalitních potravinách jako uzeniny, kupované hamburgery s vysokým obsahem tuku. Ještě bychom neměli ve výčtu zcela nežádoucích látek, které si způsobem přípravy můžeme vyrobit i ve zdravé potravině sami zapomenout na akrylamid, který pro změnu vzniká při teplotách nad 120°C v potravinách obsahující sacharidy – tedy brambory, pečivo, obiloviny (př. kukuřice).

Jaká by měla být pravidla pro „zdravé“ grilování?

 

·         Používat elektrický nebo plynový gril, v případě užití dřevěného uhlí použít odkapávací misku

·         Kupujeme kvalitní dřevěné uhlí, které hoří beze zbytku

·         Uhlíky musí žhnout, ne z nich šlehat plameny

·         Gril je vždy dobře očištěný od starého oleje a přípeků a dobře rozpálený

·         Kupujeme kvalitní suroviny – s vysokým podílem masa a nízkým obsahem tuku

·         Maso marinujeme – je křehčí, stačí kratší doba přípravy a bylinky v marinádách obsažené mohou snižovat množství vytvářených nežádoucích látek

·         Maso a uzeniny nedáváme na gril zmrzlé, zchlazené lze dávat na gril pouze maso mleté nebo ryby

·         Odstraňujeme před pečením přebytečný tuk, po grilování zuhelnatělé části

·         Chceme-li mít jistotu pořádného propečení, lze předpřipravit v troubě a na grilu už jen dotvoříme kůrku

·         Pořádně si omýváme ruce i náčiní, které používáme a dbáme na to, aby nám syrové maso nebo odkapávající krev nekontaminovala zeleninu nebo už hotové pokrmy

·         Maso pravidelně otáčíme

·         Používáme kvalitní oleje vhodné pro vysoké teploty a marinády

Grilování nepředstavuje pouze přípravu jídla, ale je spojováno s pobytem na čerstvém vzduchu, s přáteli a příjemnou atmosférou. Což jsou faktory snižující dnes téměř všude přítomný stres. Občasná konzumace takto připravených pokrmů není pro organismus nikterak závadná, pokud se dodržují výše uvedená pravidla, ale nezapomínejte, že i zde platí rčení: všeho s mírou.