Jak se liší česká, německá a polská Coca-Cola a ​Pepsi? A jaký je obsah cukru, kofeinu a kyseliny fosforečné? Odpovědi hledali redaktoři dTestu v laboratoři, kam zamířilo 11 alternativ kolových nápojů obsahujících cukr (ne tedy zero varianty). Chemické rozbory odhalily nečekaný problém u limonády v biokvalitě. Resp. vzorků bylo nakonec 15 neb k české Coca-Cole a Pepsi Cole přibyla jejich dvojčata z Německa a Polska.

Kolové limonády patří k vydatným, avšak nenápadným zdrojům cukru. Neměly by proto být součástí pravidelného pitného režimu!!!

Z testu si neodnesly celkové hodnocení, ale pořadí vyjadřující soulad s kritérii, tedy obsah cukru a fosforečnanů a konzervantů. První místo obsadila Pepsi Cola Pepsi a to zejména z důvodu relativně nižšího obsahu cukru. Nejvyšší porci cukru naopak nabídla Royal Crown Cola 1905. Na úplném konci pořadí skončila Bohemsca Bio Cola. Důvodem bylo především odhalení konzervantu, jehož použití etiketa nezmiňovala.

Cukr, kam se podíváš

Nesčetněkrát bylo řečeno, že kolové limonády obsahují vysoké množství přidaného volného cukru a naše měření to potvrdila. Na 100 ml testovaných nápojů ho v průměru připadlo 9,3 g, což si můžeme představit jako necelé dvě kostky cukru. Nejnižším množstvím cukru se mohla pochlubit v Česku koupená Pepsi Cola (6,7 g/100 ml). Naopak nejštědřejší porci nabídla Royal Crown Cola 1905 (11,4 g/100 ml). Průměrně sklenka koly tedy dodá organismu 18,6 g cukru, u nejoslazenějšího nápoj v testu by to bylo 22,8 g cukru. V průměru jedna sklenička limonády pokryje více než třetinu maximální dospělé dávky a tři čtvrtiny ideální dospělé či maximální dětské denní porce.

Snaha o odlehčení

O nadměrném příjmu cukru a zdravotních problémech s ním spojených se v posledních letech pravidelně mluví i píše. Nejproblematičtější je přidaný volný cukr, přesně ta forma, kterou limonády nabízejí. Někteří výrobci na to reagují snahou o reformulaci složení svých výrobků. Příklad nabízí srovnání etiket české, německé a polské Pepsi Coly. Zatímco polská varianta je slazena pouze cukrem a ve 100 ml má ukrývat 11 g cukru, české a německé složení kromě cukru uvádí také náhradní sladidla. Obsah cukru ve 100 ml nápoje se proto snížil zhruba o třetinu na 7 g. Chemická analýza údaje z etiket potvrdila. V českém a německém vzorku se náhradní sladidla našla, v polském nikoliv. Další výrobci se k nižšímu obsahu cukru dopracovali omezeným přislazováním. Platí to zejména pro výrobky Zon Cola (7,4 g/100 ml), Look Cola (8,8 g/100 ml) a Bohemsca Bio Cola (7,2 g/100 ml).

Slabší než čaj

K typickým atributům kolových nápojů patří také kofein a kyselina fosforečná. Všechny nápoje s obsahem kofeinu vyšším než 150 mg/l musí nést speciální upozornění, že nejsou vhodné pro děti a těhotné a kojící ženy. Na etiketách testovaných nápojů však toto varování není. Obsah kofeinu se pohyboval od stopových množství menších než 5 mg/l (Zon Cola) po maximálních 117 mg/l (Dr. Pepper). Když jsme obsah kofeinu přepočítali pro jednu 200ml sklenici, dostali jsme se k průměru 18,5 mg. To je pro představu třiapůlkrát nižší číslo ve srovnání s obsahem kofeinu v šálku loni testovaného kapslového lunga (dTest 9/2022) nebo poloviční v hrnečku černého čaje (dTest 9/2019).

Pro dospělého takové množství kofeinu nepředstavuje problém, ale co děti? U nich by se jinak žádané povzbuzující účinky kofeinu mohly projevit narušením denního režimu či poruchami pozornosti. Mezi další nepříznivé účinky patří dehydratace, zrychlení srdečního tepu a zvýšení krevního tlaku. Zvlášť citlivé jsou děti již trpící vyšším krevním tlakem či chronickým onemocněním ledvin. V úvahu rovněž připadá vytvoření závislosti na kofeinu provázené bolestmi hlavy coby abstinenčními příznaky. Data o příjmu kofeinu jsou k dispozici pro děti od 12 let věku, u mladších chybějí. Podle informací medicínského centra americké Kolumbijské univerzity by děti mezi 12 až 17 lety věku neměly přijímat více než 100 mg kofeinu denně. To znamená, že u většiny vzorků by děti za den neměly vypít více než pět sklenic. Takovou porci ovšem nemůžeme doporučit už jen kvůli vysokému množství cukru, který by z ní přijaly.

Další diskutabilní ingrediencí Coca-Coly a jí podobných limonád je kyselina fosforečná (E 338), podílející se na jejich typické chuti. Podle etiket ji obsahovaly téměř všechny testované výroby s výjimkou bio limonády značky Bohemsca, která ji coby bio potravina obsahovat nesmí. Nejnižší koncentraci předvedla značka Dr. Pep­per (440 mg/l), nejblíže k limitu se naopak dostala Look Cola (669 mg/l). Bohmesca Bio Cola v souladu s deklarací kyselinu fosforečnou neobsahovala vůbec.

Nepříjemné překvapení

Součástí chemických analýz bylo rovněž pátrání po konzervačních látkách. Kolové limonády je vlastně příliš nepotřebují. Nízké pH a sycení oxidem uhličitým dokážou samy o sobě znepříjemnit mikrobům život. Přesto jsme se s jejich použitím na jedné etiketě setkali. Zon Cola ve složení uváděla přítomnost benzoanu sodného (E 211) a sorbanu draselného (E 202). Výstupy laboratorních přístrojů však ukázaly velmi nemilé překvapení. Kromě značky Zon se totiž přítomnost konzervantu E 202 potvrdila rovněž u limonády Bohemsca Bio Cola, navíc v poměrně vysoké koncentraci 204 mg/kg. Jde o dvojnásobný problém – etiketa použití konzervantů nezmiňovala, a navíc tyto látky nejsou pro výrobu bio potravin povoleny.

Jak dopadlo senzorické srovnání českých a zahraničních vzorků Coca-Coly a Pepsi Coly? Začněme Coca-Colou. Z česko-německo-polského klání vyšla o trochu lépe česká a polská varianta. Obě si celkově odnesly dobrou známku, německá skončila s celkově uspokojivým hodnocením. Důvodem byla o něco méně příjemná barva, méně příjemná vůně a méně intenzivní kolová chuť. V případě Pepsi Coly byly výsledky české a německé varianty takřka totožné, polský výrobek si vedl o trochu hůře, pokud jde o barvu či příjemnost vůně.

Publikováno v časopise 7/2023