Nakupujte fér potraviny
bez éček s naší aplikací
>
>
>
Více informací

Kdy se smí použít označení „bez E“ ?

Publikováno: 07.10.2019     Autor: FÉR potravina

Víte, kdy se smí nebo nesmí použít označení „bez E“ nebo bez „přídavných látek“, „bez aditiv“ ? Případně kde byste tyto informace našli? Udělali jsme to za vás a není to zas tak jednoduché, jak by se mohlo zdát.


Legislativa je neúprosná, jenže kdo z nás má čas ji číst anebo vůbec ví, kde tyto informace hledat. Podívali jsme se do ní za vás. Jedná se o nařízení (ES) č. 1333/2008 o potravinářských přídatných látkách a nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.

Kdy lze označení  „Bez aditiv“ nebo „bez přídavných látek (E)“ použít?

  1. Pokud se v potravině přirozeně vyskytují látky, které jsou svým chemickým složením podobné přídatným látkám, avšak záměrně neplní technologickou funkci. Tyto látky mohou také vzniknout během technologického procesu, např. zrání, fermentace apod., aniž by byly záměrnou náhradou za potravinářskou přídatnou látku se stejným technologickým účinkem.
  2. Pokud do potravin nebyly přidány přídatné látky, ale byla přidána pouze surovina ve formě složky potraviny, to znamená surovina čerstvá, mražená, sušená, bez dalších chemických zásahů, která přirozeně obsahuje látky shodné se schválenými přídatnými látkami (např.: do výrobku je použito ovoce/zelenina, přirozeně bohaté na kyselinu citronovou a další látky, nebo je použit např. ocet.

Avšak nikdy by se to nemělo objevit na výrobku, když:

  1. Pokud je do výrobku přidána „potravinářská přídatná látka“.
  2. Pokud se potravinářská přídatná látka do složené potraviny dostala principem přenosu ze složky potraviny bez ohledu na to, zda ve finálním výrobku plní či neplní technologickou funkci.
  3. Pokud je do výrobku přidán „extrakt, který není obvykle jako takový určen ke spotřebě jako potravina a který je schopný v potravině plnit technologickou funkci přídatné látky“ (např. špenátový extrakt – náhrada E 250 – dusitan sodný)
  4. Pokud je do výrobku přidána složka obsahující „extrakt, který není obvykle jako takový určen ke spotřebě jako potravina a který je schopný v potravině plnit technologickou funkci přídatné látky“ (např. koncentrovaná šťáva obsahující extrakt z jeřabin s obsahem kyseliny sorbové plnící funkci konzervantu).
  5. Informace např. „bez konzervantů“ a výrazů podobných nelze uvést ani v případě, že daná potravinářská přídatná látka je v potravině použit a pro jinou hlavní technologickou funkci avšak má v potravině též (vedlejší) funkci (v tomto případě konzervační) (např. do výrobku je použita přídatná látka jako regulátor kyselosti, která má však současně také konzervační účinky)

6.       Pokud je technologický proces výroby potravin nastaven takovým způsobem, aby v jeho průběhu záměrně vznikaly látky, které plní stejný technologický účinek jako přídatné látky s cílem nahradit potravinářské přídatné látky se stejným technologickým účinkem nebo byl a použita potravina, jejíž technologický proces výroby byl nastaven takovým způsobem, aby v jeho průběhu záměrně vznikaly látky, které plní stejný technologický účinek jako přídatné látky s cílem nahradit potravinářské přídatné látky se stejným technologickým účinkem (např. fermentací salámů, luštěnin, zeleniny apod. nebo v chlebovém kvasu vzniká volná kyselina glutamová, resp. kyselina mléčná nebo octová, která plní v potravině stejnou technologickou funkci jako glutamát, resp. konzervant; fermentovaná mouka)

Zdroj: Potraviny info



Diskuse k článku

Zatím nebyl přidán žádný komentář

Přidat komentář

Nejnovější články

Pojďte se vzdělávat

Podívejte se na pozvánku na seminář ke světovému dni výživy: Ve zdravém těle…

Aktualizace výživových hodnot pro 34 živin

Po deseti letech práce Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) zveřejnil…

Co je a není maso

Záznam z povídání o "náhražkách" masa v Českém rozhlase Hradec Králové.
Novinky, akce, recepty a mnoho dalšího
pravidelně ve vašem emailu
Chcete vidět jak náš newsletter vypadá?