Problematika školního stravování je veřejností citlivě vnímaná. Týká se rizikové populační skupiny (přes 1,5 milionu dětí) a přímo souvisí s vlivem na zdraví. Stát dotuje školní stravování a zároveň garantuje jeho kvalitu, která je v poslední době kritizována, zejména ve smyslu plnění nutričních doporučení. Při analýze školních obědů (studie – Hlavního hygienika ČR 2015/16 a 2017/18) dospěl SZÚ (státní zdravotní ústav) a OOVZ (orgány ochrany veřejného zdraví) k závěrům, které, dle našeho názoru, vyžadují pozornost státu. V řadě případů se nedaří naplňovat nutriční doporučení pro studovanou věkovou kategorii, protože základy byly položeny již před 30ti lety.

Projekt „Nutričního plánování“ nepočítá s vyřazením existujících nástrojů, tj. tzv. Spotřebních košů podle vyhlášky č. 107/2005 Sb. a Nutričního doporučení MZ ČR. Půjde o „testování použitelnosti nového informačního nástroje v praxi“ („feasibility study“). Pokud se přístup v praxi osvědčí, bude možné ho po úpravě legislativy plošně využívat v ČR.

První část by byla tvorba a dodání „nutričního modulu“ ke stávajícímu softwaru používanému ve ŠJ(školní jídelny).

Druhá část by byla zaměřena na vyzkoušení proveditelnosti přístupu v praxi. 14 ŠJ (14 krajů) by celý školní rok zkoušela nový software a krajské hygienické stanice (kombinace s úkolem hlavního hygienika) by odebíraly obědy k analýze nutričního složení na SZÚ. Porovnávaly by se výsledky tradičního (hodnocení „spotřebních košů a nutričního doporučení MZdr“, tj. sledování hmotnostních parametrů a frekvence zařazování potravin) a nového přístupu, s výsledky laboratorní analýzy s cílem zhodnotit výhody či nevýhody nového přístupu založenému na nutričních datech.

Zdroj: SZÚ