Označování potravin v České republice upravuje zákon č. 110/1997 Sb. 

Potraviny uváděné na český trh musí mít údaje uvedeny v jazyce českém (kromě nepovinného obchodního názvu potraviny). Uvedené údaje musí být pro spotřebitele srozumitelné, uvedené na viditelném místě, snadno čitelné, nezakryté, nepřerušované jinými údaji, nemazatelné a vyjádřené v nekódované formě (kromě aditiv).
Způsoby označování potravin se provádějí tak, aby neuváděly spotřebitele v omyl, pokud se týká charakteristiky potraviny, vlastností, složení, množství, trvanlivosti, původu nebo vzniku, způsobu zpracování nebo výroby, přisuzování účinků a vlastností, které potravina nevykazuje apod.

Povinné údaje pro balené potraviny (potraviny balené přímo ve výrobě)

Název obchodní firmy a sídla výrobce nebo dovozce nebo prodávajícího nebo balírny, jde-li o osobu právnickou, a jde-li o osobu fyzickou, tak uvedení jména příjmení a místa podnikání. Za potravinu uvedenou na trh odpovídá osoba uvedená na obalu, bez ohledu na to, zda se jedná o výrobce, prodávajícího, dovozce nebo balírnu.

Název potraviny v souladu s prováděcími vyhláškami a předpisy EU. (např. „čerstvé máslo“, „mléčná čokoláda“). Někdy je pro lepší srozumitelnost požadováno uvedení druhu, skupiny, příp. podskupiny dle komoditních vyhlášek, což vychází z mnohaletého tradičního členění potravin v ČR (ČSN, podnikové a oborové normy). Jde o české specifikum, které nemá základ v předpisech EU, a proto se toto ustanovení nevztahuje na potraviny uváděné na trh jiných členských zemí EU.

Údaj o množství výrobku

Údajem o množství (hmotnost nebo objem v příslušných jednotkách) se rozumí čisté množství potraviny bez obalu. Pokud se balená potravina nachází v nálevu, musí být kromě celkové hmotnosti uvedena i hmotnost pevné potraviny po odkapání nálevu nebo procentní podíl pevné potraviny.

Údaj o množství se nevyžaduje např. u potravin, které jsou baleny v množství menším než 5 g nebo 5 ml, dále u potravin, které jsou prodávány podle počtu kusů a tento počet je přes obal viditelný a snadno spočitatelný.

Některé komoditní předpisy ČR nebo EU stanovují záporné hmotnostní odchylky u hotových balení (např. nařízení 543/2008/ES - obchodní normy pro drůbeží maso nebo vyhláška 326/2001 Sb. pro maso a masné výrobky) .

Použitím symbolu „e“, se podnikatel přihlašuje k tomu, že výrobek splňuje určité stanovené odchylky od uvedeného množství.

Pokud není záporná hmotnostní odchylka stanovena komoditní vyhláškou a výrobce nemá zájem označovat výrobek s použitím pravidel pro označení symbolu „e“, musí deklarovaný údaj na obalu odpovídat uvedenému množství (nebo je vyšší).

Datum použitelnosti (DP) se uvádí u druhů potravin podléhajících rychle zkáze (např. mléčné výrobky, cukrářské výroby, lahůdkářské výrobky, masné výrobky s výjimkou konzerv a trvanlivých masných výrobků, upravené čerstvé chlazené ovoce a zelenina) a u některých dalších druhů (včetně doplňků stravy), u nichž to stanovuje příslušná vyhláška.
Datum použitelnosti se uvádí slovy „spotřebujte do …“ s udáním dne a měsíce ukončení této doby.

Za stanovení lhůty použitelnosti a za uvedené podmínky skladování, (pokud nejsou stanoveny vyhláškou), ručí příslušný podnikatel. Po celou uvedenou dobu musí být zachována zdravotní nezávadnost a jakost. Po uplynutí této doby nesmí být potravina dále uváděna do oběhu (ani přeznačena).

Datum minimální trvanlivosti (DMT) se uvádí u ostatních (trvanlivějších) potravin, a sice slovy „minimální trvanlivost do…“ s udáním dne, kalendářního měsíce a obvykle roku ukončení této doby.

Komoditními vyhláškami je stanoveno, u kterých potravin se nevyžaduje uvádění DMT – např. lihoviny, čerstvé ovoce a zelenina, brambory, jedlá sůl, kvasný ocet.
Za určení lhůty trvanlivosti ručí příslušný podnikatel, stejně jako v případě DP. Po uplynutí této doby však na rozdíl od DP může být potravina dále uváděna do oběhu, ale musí být umístěna odděleně a na skutečnost prošlé doby musí být upozorněno. DMT však nesmí být změněno a musí být zachována zdravotní nezávadnost. Spotřebitel však musí počítat s tím, že taková potravina může mít mírně zhoršenou jakost.

Údaj o způsobu skladování se uvádí zejména, jde-li o potraviny, u nichž by při nesprávném skladování mohla být poškozena zdravotní nezávadnost nebo zhoršena jakost stanovená vyhláškou nebo deklarovaná výrobcem. Jde zejména o potraviny označené datem použitelnosti, tj. potraviny, které musí mít na obalu vždy uvedeny konkrétní podmínky skladování (především teploty).

Údaj o způsobu použití se uvádí tam, kde by při nesprávném použití mohla být poškozena zdravotní nezávadnost nebo zhoršena jakost stanovená vyhláškou nebo deklarovaná výrobcem. (např. postup ohřevu u potraviny určené k mikrovlnnému ohřevu, nebo postup a poměr ředění u potravin, které je nutno před spotřebou naředit).

Údaj o složení potraviny znamená uvedení seznamu použitých surovin a přídatných, aromatizujících a fortifikujících látek, a to za slovem „Složení“. Složky se řadí sestupně (od nejvyššího k nejnižšímu podílu) podle obsahu jednotlivých složek v potravině v konečném výrobku. Někdy se složky mohou nazvat skupinovým názvem (např.“tuk“, „ryby“, „byliny“).

Složky, které jsou uznány za alergenní musí být uvedeny názvy, které jsou obsaženy v příloze vyhlášky 113/2005 Sb. (a primárně ve směrnici 13/2000/ES), a to i když jsou v potravině přítomny ve změněné formě. Týká se to obilovin obsahujících lepek, korýšů a ryb a výrobků z nich, vajec, sójových bobů, některých suchých skořápkových plodů apod.
Složení se neuvádí u jednosložkových potravin (mléko, čerstvé maso, čerstvé ovoce a zelenina apod.) včetně např. neochucených sycených vod, neochucených sýrů či kvasného octa.

Přídatné látky (tzv. éčka, aditiva) obsažené v potravině se při výčtu složek uvedou buď názvem látky nebo skupinovým názvem aditiva (např. konzervant, za nímž následuje číselný kód látky). Je-li obsaženo náhradní sladidlo, uvede se tato informace v blízkosti názvu potraviny („se sladidlem“). Pravidla pro používání přídatných látek a jejich číselné kódy jsou stanoveny nařízením 1333/2008/ES.

Látka určená k aromatizaci potraviny se ve výčtu složek označí slovem „aroma“.
Problematickou složkou někdy bývá přidaná voda. Neuvádí se přídavek vody nahrazující její odpařené množství apod. Voda jako složka se obvykle povinně uvádí, pokud je přidáno více než 5 % hmotnosti výrobku. U některých druhů potravin (drůbeží maso, zmrazené rybí maso apod.) legislativa stanovuje mezní obsah vody, při jehož překročení musí být přídavek vody uveden.

Ve výjimečných případech se uvádí varování o obsahu určité složky, která může způsobovat potíže specifickým skupinám spotřebitelů (např.“obsahuje fenylalanin“).

Údaje o množství obsažených složek se uvádějí jen ve stanovených případech:
- nápoje s obsahem etanolu vyšším než 1,2 % objemových skutečným obsahem etanolu v procentech,
- obsah soli, pokud potravina obsahuje více než 2,5 % jedlé soli,
- obsah masa v masném výrobku.

Údaj o množství složky se uvádí vždy, když je složka zdůrazněna slovně, obrazově nebo graficky. Údaj se uvede v blízkosti názvu nebo u příslušné složky v hmotnostních nebo objemových procentech (např. u jogurtu s názvem „Jahodový“ se uvede údaj o množství jahod).

Označení šarže je údaj, který se uplatní především při zpětné dohledatelnosti vadného výrobku. Nemusí se uvádět např. tam, kde je uvedeno datum výroby (např. u másla) nebo DP či DMT s uvedením dne a měsíce.

Údaj o ošetření potraviny nebo suroviny ionizujícím zářením, pokud bylo provedeno, a to slovy „ionizováno“ nebo „ošetřeno ionizací“ (v ČR se ozařují pouze některé druhy koření z důvodu mikrobiální dekontaminace).

Údaj o výživové hodnotě u potravin (tabulka se seznamem obsažených makro- a mikroživin) se uvádí jen u potravin určených pro zvláštní skupiny spotřebitelů a dále v případech, kdy je na obalu uvedeno výživově tvrzení (dle nařízení 1924/2006/ES).  Údaj o třídě jakosti se uvádějí, je-li to stanoveno zvláštním předpisem, např. podle vyhlášky 326/2001 existuje šunka: nejvyšší jakost, výběrová, standardní, podle vyhlášky 157/2003 existuje ovoce a zelenina v třídách: výběr, I. jakost, II. jakost.