Říká se jí anglická slanina, ovšem Angličanům by zřejmě přišla zvláštní. Asi největším rozdílem mezi ostrovním a naším výrobkem je způsob zpracování. Česká anglická slanina je tradičně tepelně opracovaná a lze ji konzumovat bez další úpravy. Britská je naopak syrová. 

Anglická slanina najde v kuchyni hned několikeré využití. Hodí se při vaření, nebo si ji dát jen tak s pečivem. Přestože patří mezi tradiční české uzeniny, specializovaná vyhláška č. 69/2016 Sb. ji oficiálně nezná, tudíž pro ni neexistují závazné požadavky na složení. Podíl masa i celková tučnost slanin jsou tak v rukou výrobce, který musí dodržet pouze jím deklarované údaje.

Překvapivě mnoho potíží

Do testu bylo zařazeno 17 vzorků nakoupených v různých obchodech. Bez potíží laboratorní maraton proběhlo pouze šest z nich, což činí anglickou slaninu jednou z nejproblematičtějších uzenin, jaké kdy dTest testoval. V laboratoři se kontrolovalo množství použitého vepřového boku a obsah tuku.

Problémem nebyla kvalita masa nebo způsob zpracování. Problémem byly nepřesné údaje na obalech klamoucí spotřebitele. Některé produkty nesprávně informovaly ohledně množství použitého vepřového boku, jiné výrazně nedodržely deklarovaný obsah tuku. 

Zajímavé překvapení přineslo i měření obsahu dusitanů a dusičnanů. Dusitany chrání slaninu před nebezpečným jedem botulinem a dává jim růžovou barvu. Mají však i svou nevýhodu – při zahřátí na vysokou teplotu se z nich mohou vytvořit karcinogenní nitrosaminy. Jedna z testovaných slanin značky se podle deklarace na obalu měla bez přídavku konzervantů obejít. Laboratoř však dusitany a dusičnany našla ve všech vzorcích. Test jako obvykle zahrnoval i senzorické hodnocení. Při něm 7mi členná komise sledovala a známkovala vzhled, chuť, vůni a konzistenci. d krájené anglické slaniny se očekávají soudržné netrhající se plátky typického proužkovaného vzhledu s případným tmavým krajem. Výrazná chuť i vůně mají evokovat čerstvou uzeninu, na skusu má být slanina pevná. Body se naopak ubíraly za nesoudržné rozpadavé plátky, nevýraznou chuť i vůni či jakékoliv nepříjemné pachy a příchutě. Chybou byla i přílišná měkkost na skusu. Můžeme prozradit, že v tomto ohledu si slaniny vedly mnohem lépe než v předchozích chemických zkouškách.

Překvapivě mnoho potíží

Překvapí vás, že hlavním problémem nebyla kvalita masa nebo způsob zpracování, ale nepřesné údaje na obalech klamoucí spotřebitele. Některé produkty nesprávně informovaly ohledně množství použitého vepřového boku, jiné výrazně nedodržely deklarovaný obsah tuku. 

Nejvyšší počet bodů v testu získala Tesco Anglická slanina. Solidní kvalitu za nejvýhodnější cenu nabídla Lidl/Pikok Anglická slanina. Na opačném konci, kvůli nepravdivým údajům na obale pak skončila Albert/Česká chuť Anglická slanina a Billa/Clever Anglická slanina, které klamaly zákazníky nedodržením deklarovaného množství masa a Naše Maso Anglická slanina krájená měla 2x více tuku, než jak byl deklarován.

Nedejte se zmást

V posledním bloku chemických zkoušek se laboratoř zabývala solí a uzenářskými konzervanty dusitany a dusičnany. 

Dusitany a dusičnany se netěší příliš dobré pověsti. Uzeninám sice dávají růžovou barvu a chrání je před bakteriemi Clostridium botulinum, jež tvoří nebezpečný jed botulin, ovšem samy nejsou bez rizik. Problematické je hlavně jejich chování při vysokých teplotách, kdy se z nich vytváří karcinogenní nitrosaminy. Pro pořádek dodejme, že na zdravotní rizika spojená s používáním dusitanů a dusičnanů již zareagovaly i úřady a od října 2025 se zpřísní limity omezující jejich dávkování v masných výrobcích i sýrech.

U anglické slaniny si situaci vedoucí ke vzniku nitrosaminů lze snadno představit, například při jejím opékání na pánvi. Výrobek, který ve svém složení přítomnost dusitanů nezmiňuje, tak může být pro spotřebitele lákavý. Výsledky měření ale zklamaly. Slanina Lidl/Pikok Pure nejenže dusitany i dusičnany obsahovala, ale dokonce u ní laboratoř zaznamenala jedny z nejvyšších koncentrací těchto látek. Obsah dusičnanů a dusitanů tak byl zcela srovnatelný s ostatními „běžnými“ slaninami. Jak je to možné? Výrobce u značky Lidl/Pikok Pure sice nepoužil přímo konzervant E 250, avšak receptura zmiňuje několik rostlinných ingrediencí, které se u ostatních výrobků neobjevují. Konkrétně šlo o mangold, acerolu, mrkev a rozmarýn. Ty mohou dusičnany obsahovat přirozeně a dokážeme si představit, že se tak dostaly i do finálního výrobku. Takovou praxi lze ale považovat za matení spotřebitelů a již podle nových pravidel to od roku 2025 nebude možné.

Publikováno v časopise 5/2024