Stravování dětí je dnes často diskutované téma. Než se dostaneme k obecnému přehledu uvedu zde několik rizik.

V první řadě anorexie. Často je to problém mladých slečen, které si připadají tlusté, protože se snaží přiblížit nesmyslnému ideálu „krásek z obálek časopisů“, které ovšem bez retuše a silné vrstvy make-upu vypadají podstatně jinak. Přestanou tedy jíst maso, protože je přece samý tuk a vyřadí ho ze svého života. Konzumují pouze ovoce a zeleninu. Někdy ani to ne, a snaží se žít jen z ovocných šťáv. (Musím upozornit, že se bavíme o organismu, který se vyvíjí a potřeba živin je u něj jiná než u dospělého člověka. Pokud dospělý člověk občas zařazuje „ovocné nebo zeleninové dny“, nebo pití šťáv či čajů v rámci očistné kůry je to naprosto v pořádku. Zde se ale bavíme a špatném způsobu ztráty váhy!). Někdy i jedí mléčné výrobky (v lepším případě), ale pouze odtučněné.

V takovém extrému sice začnou hubnout, ale protože organismus potřebuje denně 0,8- 1g bílkovin na kilogram hmotnosti, ztrácí fyzickou sílu a svalovou hmotu. Organismus má nedostatek energie a živin. A protože naše tělo není hloupé, začne si vše brát ze zásob. Ze svalů glukózu pro tvorbu energie, čímž se svalová hmota zmenšuje. Dále zásoby železa, minerálů uložených v kostech (hlavně vápník, hořčík a další. Protože touto stravou dochází k nedostatku prakticky všech látek, tělo si je bere z vlastních zásob. Tuková vrstva totiž slouží i jako zásoba vit. A,D,E,K. Další látky máme uloženy v kostech, svalech, krevní plazmě ( Na, K, Cl, bílkoviny, Fe, vit.skupiny B…) Organismus si tyto zásoby bere, dokud má z čeho brát. Obecně při tomto stavu dochází k padání vlasů, špatnému hojení ran, zhoršené kvalitě nehtů, kůže je suchá a matná, krvácejí dásně, dochází k vynechání menstruačního cyklu. Pro menstruaci je důležitý právě cholesterol. Je známé, že vrcholové sportovkyně, které jsou velmi štíhlé a mají nízkou hladinu cholesterolu, nemají menstruaci. Při dlouhodobém stavu dochází k poškození orgánů a trávicího traktu, které mohou být trvalé. Jakákoliv dysfunkce ovlivňuje celý organismus.

Zejména se mění produkce žaludečních šťáv, nezbytných pro trávení. Žaludek je drážděn nedostatkem potravy, kyselina chlorovodíková může naleptávat sliznici a způsobit vznik žaludečních vředů. Nedostatkem vitamínů a bílkovin se snižuje imunita, což má za následek časté infekční nemoci. Tuky jsou nezbytné pro vstřebávání vit. A,D, E, K. Pro využití vit. A, který je nezbytný pro správnou funkci oční rohovky je třeba přijmout min. 25g tuku denně. Vyloučit proto tuky z naší stravy je zdraví nebezpečné. Pro správnou funkci organismu je důležitý příjem kvalitních bílkovin, vitamínů a minerálů, enzymů, ... a také tuků, které se účastní mnoha metabolických procesů.

Proto je dobré nehnat se za umělou krásou, zajímat se o to, co Vaše děti jedí. Dbát na společné stolování a řešit podivné úbytky váhy či výmluvy ohledně odmítání stravy.
Na druhou stranu nadbytečný příjem tuků, hlavně ale jednoduchých sacharidů má za následek obezitu, vysoký krevní tlak, cukrovku II. typu, křečové žíly, infarkt myokardu, kožní problémy. Obezita, ale není způsobena pouze jedním faktorem. Často má na ni vliv pohyb, celkový způsob stravování a života. Obezita je z 99% naším výtvorem. Pouze 1% vzniká v důsledku poruchy v organismu.

Prevencí je dostatečný pohyb a racionální strava. Místo fast foodu, klasická svačina z domova, školní oběd. Ne koupit za peníze od rodičů brambůrky, colu, hranolky apod.

Sepsala: Nováková Stanislava (Registrovaná nutriční terapeutka)

Výživa školáků

Během růstu a dospívání se mění nároky těla na příjem energie a živin. Sacharidy by měly pokrýt o něco více než polovinu celkové denní energie, bílkoviny přibližně 15 %, tuky asi 30 – 35 %. Potřeba tuků je ve školním věku mírně vyšší než u dospělých.

Jak má vypadat správný jídelníček školáka?

Stravu rozdělte do 5 až 6 porcí, jídelníček má být co nejpestřejší a měl by obsahovat alespoň 3 porce zeleniny a 2 porce ovoce denně, dostatek celozrnných obilnin, dále polotučné mléčné výrobky, libové maso, ryby, luštěniny, kvalitní rostlinné oleje. Omezte naopak sladkosti (i sladké nápoje), smažené a přesolené potraviny, uzeniny a tučné potraviny.

Nezapomínejte dostatečně pít! Celková potřeba tekutin je u školních dětí v závislosti na věku 1,6 – 2,5 litru na den (včetně tekutin ze stravy), z toho na nápoje připadá cca 1 – 1,5 litru. Zvýšená potřeba je za horkých dnů nebo při vysoké fyzické aktivitě.

Pijte hlavně neslazené nápoje – střídejte různé druhy čajů (bylinné, ovocné, zelené, méně často černé), vody (minerálky pijte jen v malém množství, cca do půl litru denně), ovocných a zeleninových šťáv. U nich ale nezapomínejte na obsah cukrů a tím vyšší obsah energie. Kromě toho džusy obsahují ovocné kyseliny, které podporují vznik zubního kazu. Proto si po nich vypláchněte ústa nebo vyčistěte zuby.

Pravidelnost v jídle je důležitá

Snídaně: Má poskytnout 20 až 25 % denního příjmu energie, má obsahovat zdroj složitých cukrů, bílkovin, nezapomeňte na ovoce a zeleninu. Vynechávání snídaně přispívá k únavě, horšímu soustředění ve škole, k nadváze (když se chybějící energie dohání odpoledne a večer).

Přesnídávka (dopolední svačina): Ideálně 10 až 15 % denního energetického příjmu. Vhodné je čerstvé ovoce nebo zelenina, tmavé pečivo, mléčné výrobky, zejména zakysané. Pokud jste málo snídali, měla by přesnídávka doplnit živiny, které ráno chyběly.

Oběd: Má poskytnout 30 až 35 % energie, měl by dodat všechny druhy živin – zdroj složitých cukrů (např. přílohu), bílkovin a porci ovoce nebo zeleniny. Oběd by měl poskytnout také kvalitní tuky. Ani při obědě nezapomínejte na dostatek tekutin (polévka nebo nápoj, nejlépe obojí). Školní jídelna vás možná neláká, ale složení, pestrost a kvalita jídla ve školách jsou pečlivě kontrolovány a musí se řídit normami a vyhláškami. Jeho kvalita je
rozhodně vyšší než rychlé občerstvení nebo sladkosti konzumované cestou ze školy.

Svačina: Nejlépe 10 – 15 % denní energie, složení obdobné jako u přesnídávky.

Večeře: Má obsahovat 15 – 20 % energetického příjmu. Nemusí být teplá, ale musí být zdrojem kvalitní bílkoviny (libové maso, ryby, luštěniny, vejce, mléčné výrobky). Vhodné je také pečivo nebo příloha, neměla by chybět zelenina. Přes noc dochází k nejvýraznějšímu růstu a obnově tkání, nedostatek živin v noci přispívá k dosažení nižšího vzrůstu nebo horšímu hojení ran. Naopak dohánění celodenního nedostatečného příjmu večer vede k obezitě, špatnému usínání a horší kvalitě spánku.

6. chod: Ve fázi rychlého růstu nebo při velké pohybové aktivitě je možné přidat buď druhou odpolední svačinu, nebo druhou večeři. Měla by být ale už jen velmi lehká, ideálně tvořená méně sladkým ovocem nebo zeleninou, případně mléčným výrobkem.

Co školákům často chybí

VÁPNÍK

funkce: stavba kostí a zubů, srážlivost krve, přenos vzruchů mezi nervy a svaly nedostatek způsobuje: svalové křeče, poruchy srdečního rytmu, snížení krevní srážlivosti, osteoporózu (řídnutí kostí, vede k častým zlomeninám)
příčina nedostatku: nízký příjem ve stravě, poruchy vstřebávání nebo trávení,
nedostatek vitaminu D
zdroje: mléko a mléčné výrobky, ořechy, semena, některé druhy zeleniny

VITAMIN D

funkce: metabolismus vápníku a fosforu, zachování a tvorba kostní hmoty
příčina nedostatku: nízký přívod potravou, špatné vstřebávání, nedostatek slunce zdroje: vejce, mléko, rybí tuk, vzniká v kůži působením slunečního záření (nedostatek v zimě)

ŽELEZO

funkce: součást červeného krevního barviva, přenos kyslíku v krvi
příčina nedostatku: nízký příjem, porucha vstřebávání, krvácení (chybí častěji
dívkám)
zdroje: játra, maso, vejce, tmavě zelená zelenina, obilniny, luštěniny, ořechy

OMEGA-3 MASTNÉ KYSELINY

funkce: podpora obranyschopnosti, hojení ran, snižují krevní tlak, tělesnou teplotu a hladinu nepříznivého cholesterolu, působí proti zánětu
příčina nedostatku: nízký příjem, nevhodný poměr s příjmem omega-6 MK
zdroje: tučné mořské ryby (losos, pstruh, makrela), řepkový olej, sója (i olej), vlašské ořechy

Zdroj: VÝŽIVA VE VÝCHOVĚ KE ZDRAVÍ, výukový program pro pedagogy na 2. stupni ZŠ, PRAHA 2010